Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy se ve středu v důsledku vypršení tranzitní smlouvy pravděpodobně zastaví. Vyplývá to podle tiskových agentur z aktuálních údajů provozovatele ukrajinského systému pro přepravu plynu. Agentura Bloomberg nicméně upozorňuje, že tato data by se ještě mohla změnit.
V 16:00 SEČ byly podle ukrajinského operátora objednávky na středeční přepravu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy nulové, napsala agentura Reuters. Ruský plynárenský gigant Gazprom již dříve uvedl, že dnes přes Ukrajinu do Evropy dodá 37,2 milionu krychlových metrů plynu, zatímco v pondělí to bylo 42,4 milionu.
Ukrajinská vojenská rozvědka dnes informovala, že ukrajinský námořní dron Magura V5 vybavený raketovými zbraněmi zničil u okupovaného poloostrova Krym ruský vrtulník Mi-8. Podle rozvědky se jedná o vůbec první takový úspěšný zásah. "Během boje v Černém moři v oblasti mysu Tarchankut byl v důsledku použití raket R-73 SeaDragon zničen ruský vrtulník Mi8," uvedla HUR v prohlášení. Během této bitvy byla ještě jedna ruská helikoptéra poškozena, podařilo se jí však vrátit na základnu.
R-73 je střela krátkého dosahu s infračervenou naváděcí hlavicí, kterou Ukrajina přizpůsobila pro využití na námořních dronech. Šéf HUR Kyrylo Budanov řekl, že drony Magura V5 už v minulosti několikrát útočily na cíle ve vzduchu, těm se ale vždy podařilo dosáhnout pobřeží, i když byly zasaženy. "Dnes je to poprvé, co byl vrtulník sestřelen, spadl do vody," uvedl Budanov.
Rusko za posledních 25 letech dosáhlo velkých výsledků. Dnes to podle státní agentury TASS řekl v novoročním projevu ruský prezident Vladimir Putin, který byl po celou tuto dobu u moci. O válce na Ukrajině, která na jeho rozkaz začala v únoru 2022 a dosud trvá, se šéf Kremlu přímo nezmínil.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
