Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil slovenského premiéra Roberta Fica, že jeho přístup k dodávkám plynu z Ruska naznačuje, že chce pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vydělat peníze na válku proti Ukrajině a na oslabení Evropy. Ukrajinský prezident to uvedl na sociální síti X.
„Moskva poskytuje Ficovi výrazné slevy, ale Slovensko za ně platí. Takové slevy nejsou zadarmo,“ napsal Zelenskyj.
O tranzit ruského plynu na Slovensko přes ukrajinské území se podle zdrojů ČTK ve čtvrtek strhla hádka mezi Zelenským a Ficem na summitu EU v Bruselu.
Ukrajinští vyšetřovatelé od začátku celoplošné ruské invaze evidují 147 případů poprav ukrajinských vojáků zajatých Rusy, z toho 127 připadá na letošek. Popravování ukrajinských zajatců v ruském zajetí je v posledních měsících systematické a jde o součást ruské politiky. Britské BBC to řekl Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny.
„Vzestupný trend je velmi, velmi zřejmý,“ řekl Belousov. „Popravy se staly systematickými od loňského listopadu a letos pokračovaly. Počty bohužel rostly zejména letos v létě a na podzim,“ popsal Belousov. To podle něho dokládá, že nejde o ojedinělé případy. „Existují důkazy, že jsou vydávány instrukce ohledně této věci,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin během nedělní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině a o situaci na bojišti. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin s Ficem podle něho jednali také o vzájemných vztazích a energetice.
Při setkání se „podařilo vyměnit si názory i na ukrajinské záležitosti“. Putin Fica „seznámil se svým pohledem na současnou situaci na bojišti,“ cituje agentura TASS Peskova.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
