Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Sněmovna nedokončila ani na třetí pokus závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro Ukrajince, kteří do Česka uprchli před ruskou vojenskou agresí. Zhruba polovinu času určeného pro dnešek k projednání novely takzvaného lex Ukrajina vyplnilo vystoupení Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace. Dolní komora by se mohla k předloze vrátit za týden. Předpokládá také zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat.
Opozice zpochybňuje zejména dvojici koaličních poslaneckých úprav v novele. První z nich se týká uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá pak jiného způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců, než nyní platí pro české občany. K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ve druhé polovině listopadu ani minulý týden.
Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu.
„Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů,“ uvádí se v prohlášení Kremlu.
„Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu,“ dodal Kreml.
Česko nebude od roku 2026 čerpat prostředky z Regionálního plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi od agentur OSN. V září o tom rozhodlo vládní grémium pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků, sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Podle Deníku N získala ČR loni z programu 33 milionů dolarů (zhruba 790 milionů korun), letos přes 20 milionů dolarů. Organizace pro pomoc uprchlíkům rozhodnutí kritizuje, uvedl v úterý Deník N.
„Důvodem pro neúčast ČR na uvedeném plánu pro rok 2026 – a potažmo utlumení financování poskytovaného ČR prostřednictvím agentur OSN – není nedostatek kontroly nad financemi, nýbrž širší mezinárodní implikace této podpory,“ uvedla Malá. Česko podle ní nyní soutěží o peníze se zeměmi, které čelí nesrovnatelně větším humanitárním výzvám. „A to paradoxně včetně samotné Ukrajiny,“ dodala mluvčí.
Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům ale rozhodnutí připraví tisíce uprchlíků v Česku o potřebnou pomoc. „Podpora českého státu pro tyto uprchlíky se neustále snižuje a jejich životní a finanční situace se v Česku velmi zhoršují. Vidíme například velký nárůst psychických problémů mezi ukrajinskými ženami. A český stát za tři roky nebyl schopen přijít s jediným projektem v této oblasti,“ řekl Deníku N ředitel organizace Martin Rozumek.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
