Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
V Rusku vznikla nová nevládní organizace, jejímž úkolem je pomáhat s imigračním procesem lidem ze Západu, kteří touží po „tradičnějším“ způsobu života. Informuje o tom server The Moscow Times. V čele organizace stojí poslankyně Marija Butinová, která v minulosti skončila v americkém vězení jako agentka cizí mocnosti.
Skupina bude podle Butinové poskytovat informace týkající se možnosti „duchovního azylu“, organizovat cesty po Rusku, aby případní zájemci viděli, jak se v zemi žije, a plánuje rovněž vytvořit společenství těch, kdo se do Ruska přestěhovali. The Moscow Times připomínají, že v dubnu Putin podepsal dekret, na základě kterého je snadnější získat povolení k pobytu pro lidi, kteří podle Kremlu sdílejí „tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“. Podle Butinové jde například o ty, kdo nepodporují hnutí za práva komunity LGBT+ nebo se domnívají, že jejich děti by měly být vychovávány tradičním způsobem. „Jde o to pomoci rodinám zachovat ideu matky a otce, tedy něčeho, čeho se jim na Západě nedostává,“ tvrdí Butinová.
V Buči pohřbili starostu obce Dniprorudne, který zemřel v ruském zajetí. Jeho tělo se do vlasti vrátilo nedávno v rámci výměny pozůstatků mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusové ho v zajetí mučili, uvedl ve středu šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov.
Matvjejev stál v čele města Dniprorudne v Záporožské oblasti roky. Když se ruské jednotky na začátku invaze blížily k této obci, které se nachází nedaleko nyní okupovaného Enerhodaru, neuprchl. Zůstal, aby koordinoval humanitární pomoc pro obyvatele obce a řešil jejich bezpečnost. Rusové se mezitím města zmocnili a starostu zajali. Zadrželi ho 13. března 2022 na kontrolním stanovišti, o jeho pobytu a zdravotním stavu poté nebyly žádné informace.
Ve středu šéf Záporožské oblasti Fedorov na telegramu napsal, že starosta zahynul v ruském zajetí a jeho tělo se vrátilo na Ukrajinu v poslední výměně s pěti stovkami padlých vojáků. „Okupanti ho drželi v zajetí dva roky a osm měsíců, a mučili ho,“ uvedl Fedorov, který Matvjejeva označil za vlastence. „Dnes vyšlo najevo, že starosta Dniprorudneho Jevhen Matvjejev zemřel na následky mučení v ruském zajetí,“ napsal tentýž den na telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
