Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ruské vystřelení signální střely na německý vrtulník česká vláda nijak neřešila. „Neprobírali jsme to na vládě, nemám k tomu v tuto chvíli další informace a nerad komentuji něco, o čem nemám kvalitní informace,“ reagoval na tiskovce ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS), který vedle toho komentoval i přerušení dodávek ruské ropy přes ropovod Družba.
„My říkáme, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu a že se příští rok zbavíme závislosti na ruské ropě a ti, co to zpochybňují různým způsobem, buďto nechápou, o co jde, nebo to nechtějí chápat, nebo záměrně klamou veřejnost. Tady vidíte, co se děje, když jsme jenom částečně závislí na ruské ropě,“ vzkázal Fiala.
Norský soud dnes zamítl podmínečné propuštění norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí.
Pachatel nejhoršího teroristického činu v norských dějinách je za mřížemi už 13 let. Soud projednával Breivikovu druhou žádost o podmínečné propuštění mezi 19. a 21. listopadem v tělocvičně vězení Ringerike, která byla provizorně přestavěna na jednací sál.
Breivik při příchodu na pozdrav zdvihl pravici a podle norské agentury NTB prohlásil, že už 13 let není člověkem. Pětačtyřicetiletý pravicový extremista také řekl, že nadále slouží své „frakci“. Nad jeho pravým uchem bylo na jinak vyholené hlavě patrné písmeno „Z“, zřejmě na podporu ruské války na Ukrajině.
Ukrajinská tajná služba (SBU) zatkla šestnáctiletou dívku, kterou viní z pomoci Rusku při přípravě leteckého úderu na Černihivskou oblast na severu Ukrajiny. Dívka čelí obvinění z vlastizrady. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Kyjev zahájil tisíce vyšetřování Ukrajinců podezřelých z kolaborace s ruskými silami, avšak k zatýkání nezletilých dochází zřídka.
Podle SBU dalo Rusko dívce za úkol sdílet polohu systémů protivzdušné obrany v oblasti, která sousedí s Běloruskem, spojencem Moskvy. Dívka průzkum prováděla při jízdách taxíkem a citlivé informace předávala prostřednictvím zašifrovaných aplikací na zasílání zpráv, uvedla tajná služba. Dívka byla zadržena, když fotografovala obranný objekt.
„SBU zkonfiskovalo mobilní telefon s důkazy o špionáži a podvratné činnosti ve prospěch Ruska,“ dodala tajná služba s tím, že dívka byla obviněna z vlastizrady a je ve vazbě.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
