Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílily pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. V Bruselu to dnes uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Právě dnes odpoledne začíná v sídle NATO dvoudenní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský.
„Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu,“ řekl nový šéf NATO novinářům. „Putin nemá zájem o mír. Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí,“ dodal Rutte. Ukrajinu podle něj čeká velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc.
Ukrajinská protivzdušná obrana zničila nad devíti oblastmi země 22 z 28 dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu. Další dron se zřítil a dva odlétly do Běloruska a na okupovaná území, uvedlo na sociální síti ukrajinské letectvo. Ve své svodce se však nezmiňuje o Ternopilu a Rivnenské oblasti na západě země, kde ruské drony podle místních úřadů zasáhly objekty energetické infrastruktury, upozornil server BBC News.
„Část Ternopilu se ocitla bez elektřiny, energetici a záchranáři odstraňují následky útoku,“ napsal starosta města Serhij Nadal. Zároveň vyzval obyvatele, aby si pořídili zásoby vody a dobili si mobilní telefony.
Ruský prezident Vladimir Putin se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v pátek podepíše bezpečnostní dohodu, informovala ruská státní agentura RIA Novosti. Půjde podle ní o přelomový pakt, který odráží současnou geopolitickou situaci.
„Věnujeme se tématům státní, veřejné a ekonomické bezpečnosti, hovoříme o zajištění stability rozvoje našich ekonomik,“ citovala agentura náměstka běloruského ministra zahraničí Igora Nazaruka. Dohoda je podle něj přelomová a „koncipována s ohledem na změněné vnější podmínky, kdy svět přechází k polycentrickému uspořádání“.
Dokument, o němž ruská média další podrobnosti neuvedla, bude podepsán v Minsku u příležitosti 25. výročí Svazu Ruska a Běloruska.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
