Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
„U Národního muzea jsme zajistili pro podezření z přestupku pět osob. Jednu osobu jsme kvůli neoprávněnému vojenskému oblečení vyřešili na místě,“ komentoval mluvčí pražské policie Jan Daněk zásah příslušníků u Národního muzea, kde se protestovalo proti vládě a Ukrajině. Někteří si na demonstraci přinesli například pyrotechniku či zbraň zvanou boxer. Lidé, které policisté zajistili, jsou podezřelí z porušení zákona o právu shromažďovacím, z přestupku proti občanskému soužití či z veřejného pohoršení, dodal Daněk.
Přinejmenším kolem dvou tisíc lidí se v centru Berlína vydalo na protiválečný pochod městem organizovaný ruskou opozicí. Do čela průvodu se postavili prominentní odpůrci režimu ruského prezidenta Vladimira Putina - Ilja Jašin, Vladimir Kara-Murza a Julija Navalná. Požadují stažení ruských invazních jednotek z Ukrajiny, proces s Putinem jako válečným zločincem a propuštění všech politických vězňů v Rusku.
„Ne válce! Ne válce! Ne válce!“ provolávali v ruštině někteří účastníci průvodu podle záběrů zveřejněných na telegramovém účtu Deutsche Welle. „Putin je válečný zločinec a neměl by být spojován s celým Ruskem,“ prohlásil podle stanice na shromáždění Jašin. Opozičník zároveň vyzval k soudu s ruským prezidentem, šéf Kremlu podle něj patří do vězení.
Berlínská policie počet účastníku na začátku akce odhadla na přibližně 1800. Zpravodaj Meduzy na místě odhaduje jejich počet na šest až sedm tisíc. Agentura AP píše o přinejmenším tisícovce účastníků. Někteří skandovali v ruštině „Rusko bez Putina“ nebo nesli transparenty s různými hesly v ruštině i angličtině. Na některých stálo v němčině „Putin = válka“ nebo „Putin je vrah“, popsala AP.
Kyjev: Záchranáři odstraňují kus rakety, která zasáhla bytový dům.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
