Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další ukrajinské vsi - obce Jasna Poljana, která se nachází asi 20 kilometrů jihozápadně od města Kurachove. Server Meduza napsal, že po dobytí města Selydove zahájila invazní armáda operaci s cílem obklíčit Kurachove, které web označil jako logistický uzel ukrajinských jednotek v jižní části Donbasu.
Ruské ozbrojené síly už v mechanizované koloně pronikly na východní okraj Kurachove, kde utrpěly ztráty techniky, píše Meduza a dodává, že ruské síly k městu postupují ze severu - od Selydove, a z jihu - od Vuhledaru. Obou těchto měst se invazní armáda nedávno zmocnila.
Americká společnost Google dostala v Rusku pokutu více než dva sextiliony rublů, což je číslo, kdy po dvojce následuje 36 nul. V korunách pokuta činí 480 kvintiliard, tedy 480 a za tím 33 nul. Důvodem je, že firma ze své platformy YouTube odstranila státní a provládní účty. Pokuta je mnohem vyšší než hrubý domácí produkt (HDP) celého světa, zhruba 2,6 biliardy Kč.
Právník Ivan Morozov agentuře TASS řekl, že pokud nebude pokuta zaplacena do devíti měsíců, každý další den se zdvojnásobí. Počet dní není omezen. Google se může vrátit na ruský trh pouze v případě, že rozhodnutí soudu splní.
„V tento den v roce 2001 Ukrajina vyřadila svůj poslední jaderný nosič,“ připomněl na Twitteru americký ekonom Roman Sheremeta, zakladatel Americké univerzity v Kyjevě. „Odměnou jim bylo napadení Ruskem, rozbombardování měst na prach, zatímco Západ vyjadřuje 'vážné obavy' a hovoří o 'řízení eskalace'. Ukrajina se vzdala svého sovětského jaderného arzenálu, tehdy třetího největšího na světě, výměnou za bezpečnostní záruky USA, Spojeného království a Ruska. Tehdy lidé tomuto kroku tleskali. Dnes můžeme s jistotou říci, že to byla vážná chyba.“
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
