Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ukrajinské ozbrojené síly se chystají zmobilizovat ještě 160.000 lidí do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem. Uvedl to před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu o chystané mobilizaci do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě a obavami, že by ruská vojska mohli posílit severokorejští vojáci.
„Celkem bylo do obranných sil povoláno jeden milion a 50.000 občanů. Plánuje se povolat ještě 160.000 lidí,“ řekl Lytvynenko podle listu Ukrajinska pravda, který se odvolal na přímý přenos z úterního jednání parlamentu, který vysílal na internetu poslanec Oleksij Hončarenko. Mobilizace dalších 160.000 mužů podle Lytvynenka umožní doplnit ukrajinské jednotky na 85 procent jejich tabulkového stavu, dodal deník.
Kyjevem v noci na dnešek otřásla série explozí. Starosta města Vitalij Kličko informoval o ruském dronovém útoku a následném požáru, uvedla agentura Reuters. Informace o škodách nejsou zatím dostupné.
„Pohotovostní služby byly vyslány na místo,“ sdělil Kličko na síti Telegram. Svědci podle Reuters hovořili o několika explozích, které zněly jako palba protivzdušné obrany.
Kyjev a další ukrajinská města jsou od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket. Ukrajina pravidelně žádá své spojence o posílení protivzdušné obrany. Za prioritu to označuje i německý kancléř Olaf Scholz.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnoticí zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Původně měla Komise v plánu zprávu zveřejnit již 16. října, nakonec ale unijní exekutiva vše o 14 dnů odložila a podle informací ČTK vyčkávala ještě na výsledky moldavských a gruzínských voleb.
V loňském roce se pozornost všech, zejména Kyjeva, soustředila na to, zda Evropská komise podpoří zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. To se nakonec stalo. Zahájení přístupových rozhovorů bylo navrženo nejen s Ukrajinou, ale i s Moldavskem.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
