Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že ukrajinský dronový útok zasáhl dva místní podniky a zranil dva lidi. V jednom případě vznikl po dopadu dronu požár.
Šéf ukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov napsal, že v druhém největším ukrajinském městě Charkově a nedalekém Čuhujivu bylo v noci na dnešek při několika ruských vzdušných útocích zraněno 21 lidí a poškozena řada budov.
Části dvou ukrajinských oblastí se ocitly bez proudu poté, co ruské útoky poškodily kritickou infrastrukturu. „Kvůli následkům nočních nepřátelských útoků byly v některých okresech Sumské a Poltavské oblasti zavedeny nouzové odstávky proudu,“ uvedl provozovatel ukrajinské rozvodné sítě Ukrenerho.
Severní Korea dodala Rusku v rámci podpory jeho invaze na Ukrajinu výzbroj až za 5,5 miliardy dolarů (129 miliard korun). Další stovky milionů by KLDR mohla získat z Moskvy výměnou za vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu, uvedla ve své studii německá Nadace Friedricha Neumanna.
Studie analyzovala zveřejněné zprávy zpravodajských služeb, uniklé dokumenty a ceny munice z předchozích severokorejských zbrojních obchodů. Na základě toho výzkumníci odhadli objem severokorejských dodávek zbraní do Ruska od února 2022 na 1,7 až 5,5 miliardy dolarů.
Pchjongjang žádná data ke svým zbraňovým obchodům nezveřejňuje, přesnější odhad je proto téměř nemožný. Jihokorejská tajná služba vychází ve svých zprávách mimo jiné ze satelitních snímků, které využívá ke sledování lodního provozu mezi Severní Koreou a Ruskem. Podle těchto zpráv KLDR podporuje ruskou armádu především dělostřeleckými granáty a raketami krátkého doletu.
Ukrajinské drony zaútočily na závod na výrobu etanolu v ruské Voroněžské oblasti. Informovaly o tom podle agentury Reuters zpravodajské kanály na sociální síti Telegram.
Gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev uvedl, že dronový útok způsobil požár v blíže nespecifikovaném průmyslovém zařízení a že jedna osoba utrpěla zranění.
Podle telegramových kanálů byly slyšet dvě exploze v blízkosti závodu na výrobu etanolu v obci Krasnoje ve Voroněžské oblasti. Agentura Reuters nicméně upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
