Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Německé státní zastupitelství obžalovalo Rusa z vraždy dvou ukrajinských vojáků, kteří se v bavorském Murnau am Staffelsee zotavovali z válečných zranění. Podle prokuratury byl důvodem letošních vražd nožem vypjatý ruský nacionalismus obžalovaného a spory o válku na Ukrajině.
Sedmapadesátiletý obžalovaný, který v Německu žije od začátku 90. let, podle obžaloby ukrajinské vojáky ve věku 23 a 36 let zabil v dubnu poblíž nákupního centra ve 12tisícovém Murnau. Jeho činu předcházel spor o situaci na Ukrajině, po němž se podle prokuratury Rus cítil „raněn ve své národní hrdosti“.
„Jako stoupenec přehnaného ruského nacionalismu bezvýhradně podporuje ruskou agresivní válku proti Ukrajině,“ uvedlo státní zastupitelství, podle něhož se trojice zběžně znala a před vraždou spolu pila alkohol. Soud v Mnichově, kde je Rus ve vazbě, teď musí rozhodnout, jestli zahájí proces.
Prioritou navržené šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové bude posílení bezpečnosti a obrany Evropské unie. Chce se ale rovněž zabývat naléhavými globálními problémy, jako je ruská válka proti Ukrajině. Bývalá estonská premiérka to napsala v odpovědích na dotazy europoslanců. Všechny navržené členy Evropské komise, kromě její šéfky Ursuly von der Leyenové, nyní čekají veřejná slyšení před jednotlivými výbory EP, která budou probíhat od 4. listopadu. Kallasová, která má být zároveň výkonnou místopředsedkyní EK, před europoslance předstoupí až poslední den, v úterý 12. listopadu.
„V násilném, nestabilním a nebezpečném světě, kde jsou demokracie, právní stát a lidská práva neustále ohroženy, musí hrát Evropská unie mimořádně důležitou roli bojovníka za tyto hodnoty a ochránce mezinárodního řádu,“ napsala Kallasová v odpovědích, které mají celkem 21 stránek.
Ruská vojska na východě Ukrajiny dobyla obce Serebrjanka u Bachmutu a Mykolajivka u Kramatorska v Doněcké oblasti, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
