Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Server Meduza varoval, že ukrajinským silám v Kurské oblasti by v důsledku nové ruské ofenzívy na několika úsecích fronty mohlo hrozit obklíčení. Neoficiální zpravodajský kanál ruského uskupení Sever na Telegramu tvrdí, že se ruským jednotkám podařilo „prorazit ukrajinskou obranu, obsadit pět obcí a obklíčit přinejmenším dva prapory nepřítele, kterým odřízly zásobovací a ústupové cesty“. Kanál nicméně připustil, že Ukrajinci přesouvají na ohrožený úsek posily a boje pokračují. Jiný kanál blízký ruskému ministerstvu obrany, Rybar, tvrdil, že ruská vojska ve čtvrtek večer přešla do útoku na několika úsecích v Koreněvském a Sudžském okrese Kurské oblasti a předsunuté jednotky dosáhly přinejmenším částečného průlomu ukrajinské obrany.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po jednání s papežem Františkem uvedl, že počítá s pomocí Vatikánu při rozhovorech o výměně zajatců s Ruskem, píše agentura Reuters. Podle Vatikánu papež a Zelenskyj mluvili o válce, o tom, jak dosáhnout spravedlivého míru, či o náboženských záležitostech na Ukrajině.
„Počítáme s pomocí Svatého stolce při návratu Ukrajinců držených v Rusku v zajetí,“ prohlásil podle agentury Reuters Zelenskyj. Vatikánská tisková služba uvedla, že ukrajinský prezident diskutoval s papežem a dalšími představiteli o válce, humanitární situaci na Ukrajině a způsobech, jež by mohly vést „k trvalému a stabilnímu míru v zemi“.
Válka na Ukrajině byla podle vyjádření ministrů zahraničí Slovenska a Německa na tiskové konferenci hlavním tématem jednání Blanára s Baerbockovou. Slovenský ministr zdůraznil, že Bratislava „podporuje všechna mírová řešení“ konfliktu, zdůraznil také, že podporuje zachování Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Dodal, že na příštím mírovém summitu už by mělo být i Rusko. O to usiluje také německý kancléř Olaf Scholz.
„Brutální Putinova útočná válka se bezprostředně týká nás všech,“ uvedla Baerbocková a ujistila, že také Německo pracuje na tom, aby na Ukrajině zavládl mír. Kyjev je podle ní k němu připraven, je to ale Moskva, která jednání odmítá a vede „hybridní válku“ i proti zbytku Evropy. Ministryně zdůraznila, že „německá bezpečnost je bezpečností východní Evropy“, proto Německo kromě Ukrajiny podporuje i své spojence na východním křídle NATO."
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
