Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákony umožňující obžalovaným, kteří se nechali zverbovat do války proti Ukrajině, uniknout soudu a odpovědnosti. Až dosud měli tuto možnost pouze odsouzení, poznamenal server Meduza. Dříve se v ruským médiích objevily odhady, že by ruskou armádu na Ukrajině mohlo posílit na 20.000 mužů obžalovaných z různých zločinů, připomněl list Ukrajinska pravda.
V Moskvě dnes začal soud se čtyřmi novináři obžalovanými ze spolupráce s týmem opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel letos v únoru za neobjasněných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Novinářům hrozí až šest let za mřížemi, pokud je soud uzná vinnými z účasti v extremistické organizaci.
Krátce po zahájení soudkyně Natalja Borisenkovová rozhodla, že se soud odehraje bez účasti veřejnosti a médií, uvedl server Meduza. Stalo se tak poté, co prokurátorka Naděžda Tichonovová přečetla zprávu od policistů specializovaných na boj proti extremismu, kteří tvrdili, že Navalného tým připravuje během procesu provokace, dodal server.
Mluvčí Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek ČTK potvrdil, že se holding s ukrajinskými partnery dohodl na transferu know-how a asistenci při rozjetí výroby různých typů velkorážové munice, která bude zahájena v roce 2025. „Pro obranyschopnost Ukrajiny je nezbytné nejen dodávat vojenskou techniku či munici, ale hlavně posílit její kapacity obranného průmyslu,“ uvedl mluvčí.
Každý stát, i když není v tak těžké bezpečnostní situaci, jako je Ukrajina, potřebuje podle něj jistotu dodávek a tu může zajistit jen průmysl na jeho území. „Proto jsme se dohodli s ukrajinskými partnery na transferu know-how a asistenci při rozjetí výroby různých typů velkorážové munice, která bude zahájena již v roce 2025. Podrobnosti, jako je například lokalita výroby, samozřejmě z bezpečnostních důvodů nebudeme sdělovat,“ dodal.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
