Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Americký prezident Joe Biden dnes krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard Kč). Bílý dům o tom informoval v prohlášení. Cílem pomoci, které zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl „tuto válku vyhrát“. Zelenskyj vzápětí za americkou pomoc poděkoval na síti X.
Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, podpora Spojených států je v jejím úsilí zásadní.
Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj. S odvoláním na své rešerše o tom informoval německý časopis Der Spiegel. Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, byla poškozena při sérii explozí přesně před dvěma roky, 26. září 2022.
Podle časopisu Der Spiegel byli členy "sabotážního komanda" ukrajinští potápěči, kteří nebyli příslušníky žádné z ukrajinských ozbrojených složek či tajných služeb. V čele skupiny ale stál bývalý člen tajných služeb SBU a HUR Červinskyj, který tým sestavil, nechal vycvičit a poslal do akce. Hledal přitom cíleně potápěče, kteří byli schopni ponoru se do hloubky až 100 metrů a byli ochotni podstoupit s tím spojená zdravotní rizika. Přímo na palubě jachty Andromeda, na které se sabotážní skupina ze severoněmeckého Rostocku plavila do blízkosti ropovodů, velel příslušník ukrajinské armády.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 66 dronů a čtyři řízené střely, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Uvedlo to ukrajinské letectvo. Trosky jednoho sestřeleného bezpilotního letounu způsobily požár v Kyjevě. Centrum západoukrajinského Ivano-Frankivsku je po útoku bez elektřiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho obrana zničila v noci sedm dronů z Ukrajiny.
Celkem Rusko zaútočilo na ukrajinské území 78 drony íránské výroby, uvedlo letectvo, podle kterého také ruská armáda "z Belgorodské oblasti zaútočila dvěma neznámými střelami na Sumskou oblast a z Černého moře na Oděskou oblast vyslala čtyři řízené střely Ch-59/69". Protivzdušná obrana podle letectva pracovala nad velkou částí země.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
