Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, obě strany propustily 103 lidí. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Interfax. Podle prohlášení Moskvy se domů vrátili ruští vojáci zajatí v západoruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda překvapivě vpadla letos na začátku srpna. Kyjev zatím výměnu nekomentoval. Výměnu zprostředkovaly podle ministerstva obrany Spojené arabské emiráty.
„14. září se po vyjednávání z území kontrolovaného kyjevským režimem vrátilo 103 ruských vojáků zajatých v Kurské oblasti. Výměnou jsme předali 103 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení. Všichni ruští zajatci jsou podle Moskvy momentálně v Bělorusku. Čeká je přesun do Ruska, kde se o ně postarají lékaři.
Ukrajina a Rusko si zajatce vyměnily i v pátek, kdy se domů z obou táborů vrátilo 49 lidí včetně civilistů. Server RBK-Ukrajina k tomu podotkl, že se jednalo o 56. výměnu od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
V noci z 13. na 14. září vletěl do Běloruska ruský letoun Šahed a běloruské letectvo povolalo stíhačky, uvádí nezávislé běloruské vojenské monitorovací médium Belaruski Hajun. Dron letěl západním směrem, pak se stočil na jihovýchod a vrátil se na území Ukrajiny. Podle zprávy Belaruski Hajun letěl do oblasti Slavutyče.
„Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili,“ řekl v rozhovoru s německým týdeníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.
Stoltenberg rovněž uvedl, že válku na Ukrajině se podaří ukončit jedině u jednacího stolu. „K ukončení této války bude muset v určité fázi opět nastat dialog s Ruskem. Musí však být založen na ukrajinské síle,“ řekl.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
