Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ukrajinská brigáda Azov ohlásila, že osvobodila část města Ňu-Jork, jehož dobytí Moskva oznámila 20. srpna. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
„V době zapojení brigády do boje byla situace na bojišti katastrofální,“ píše Azov na sociální síti a dodává, že se jednotce podařilo stabilizovat situaci, získat zpět kontrolu nad částí Ňu-Jorku a uvolnit další ukrajinské jednotky, které nepřítel v obci obklíčil. „V tuto chvíli zůstává situace napjatá. Za den Rusové provedou až 15 útoků v oblasti působnosti brigády. Ale i přes extrémně těžké bitvy naši bojovníci drží obranu a úspěšně přecházejí do protiútoků,“ tvrdí brigáda. Ruská tvrzení o úplném obsazení obce přitom odmítla jako „manipulaci“. Ukrajinští vojáci „ovládají část osady a dělají vše pro osvobození ukrajinských území“, dodala brigáda Azov.
O úspěšné operaci Azova informuje na telegramu také ukrajinský projekt DeepState blízký ukrajinské armádě. Podle něj byla brigáda Azov přesunuta k Torecku, aby zlepšila situaci na frontě u Ňu-Jorku, kde se jí podařilo také odříznout nepříteli cestu k blízké vsi Nelipivka. Na místě ale pokračují těžké boje, protože Rusové se snaží dobýt celý Ňu-Jork. Agentura AFP označila protiútok za vzácný případ, kdy se Ukrajincům podařilo dosáhnout postupu na tomto úseku fronty, což se nestalo už celé měsíce.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská vojska v Doněcké oblasti dobyla řadu obcí, včetně vsi Žuravka u Pokrovska.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev je připraven stát se prostředníkem pro mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyloučil však možnost, že by země sama jednání iniciovala, to je podle něj na bojujících stranách. „Pokud jde o možnou roli prostředníka, je to proveditelné. Především vzhledem k tomu, že jsme byli společně s Ruskem a Ukrajinou 70 let součástí Sovětského svazu, máme různorodé vazby na mezilidské i politické úrovni s oběma státy. Dnes považujeme naše vztahy s Ruskem a Ukrajinou za velmi dobré. Důrazně podporujeme územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a všech zemí. Zároveň jsme však nebyli a nebudeme součástí protiruské sankční kampaně,“ napsal Alijev v tiskové zprávě.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
