Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Objevily se první údajné pozemní záběry škod po dnešním možném útoku dronu na ruskou leteckou základnu Marinovka ve Volgogradské oblasti. Žádné oficiální kanály zatím útok nepotvrdily. Fotografie naznačují poškození hangárů. „Uvnitř těchto hangárů byla zaparkována ruská vojenská letadla,“ tvrdí zatím nepotvrzené zdroje.
Ruský vojenský soud zrušil jako neplatný kontrakt dánského rappera Nicklase Hoffgaarda s ruským ministerstvem obrany, které Hoffgaarda poslalo do války proti Ukrajině. O verdiktu dnes informoval server Mediazona, který se odvolává na svého zpravodaje v soudní síni a na záznam na webu soudu.
Dán přicestoval do Ruska loni v létě, protože obdivoval ruského prezidenta Vladimira Putina a nesouhlasil s evropskými hodnotami. Aby rychleji získal povolení k pobytu, podepsal kontrakt s ministerstvem obrany v domnění, že si sám bude moci vybrat místo služby. Přál si sloužit jako pohraničník na Sibiři, řekl jeho advokát Roman Petrov.
Dána ale poslali do války proti Ukrajině, a tak se ocitl v okupovaném Luhansku. Hoffgaard si stěžoval, že jej ruští vojáci šikanovali, nutili jej pít vodku a obviňovali ho, že je západní špion. Rozhodl se proto napadnout kontrakt u soudu. Trval na tom, že smlouvu podepsal, aniž tušil, co vlastně podepisuje, protože neumí rusky. U první instance prohrál, ale odvolací soud mu dal za pravdu.
Ruské tankery, na něž Evropská unie uvalila sankce, jsou stále v provozu. Plují ale pod vlajkami jiných států a vyvážejí do zemí mimo EU. Upozornila na to agentura Reuters, a to na základě dat společnosti LSEG. Západní státy zavedly proti Rusku sérii sankcí za to, že ruská vojska v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.
Tanker Saga, který v minulosti nesl jméno NS Spirit, pluje pod vlajkou Barbadosu. Podle dat jej Rusové 8. srpna naložili 33.000 tunami ropných produktů v přístavu Vysock u severního pobřeží Finského zálivu. Tanker aktuálně směřuje k Suezskému průplavu, což by mohlo naznačovat, že míří do Asie.
Plavidlo Kavja, dříve nesoucí jméno Hana, se aktuálně plní naftou v Primorsku. Kam bude dodávka směřovat, se dosud neví.
Lodě ze sankčního seznamu nemohou vplout do přístavů členských států EU, ale to jim nebrání vykládat svůj obsah jinde. Dříve byly minimálně dva tankery ze sankčního seznamu zaměřeného na Írán vyloženy v čínských přístavech. Podle Reuters přepravovaly ruský topný olej.
Lodě Serenade (dříve NS Stream), N Cerna (dříve Canis Power) a Success (dříve SCF Amur), které byly rovněž zařazeny na sankční seznam EU, se podle údajů LSEG aktuálně nacházejí v Marmarském moři.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
