Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Vojáci ukrajinské armády se dnes pokusili proniknout na území ruské Kurské oblasti, ruské ozbrojené síly jim v tom zabránily, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexej Smirnov. Jím spravovaný region sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ruské proválečné a regionální telegramové kanály dříve uvedly, že střety vypukly na několika úsecích rusko-ukrajinské hranice, píše server Meduza.
Rusko už začalo Íránu dodávat moderní radarové systémy a zařízení na obranu vzdušného prostoru, informoval v pondělí deník The New York Times (NYT) s odvoláním na dva nejmenované íránské činitele. Podle nich o to požádal Teherán v souvislosti s vyhroceným napětím na Blízkém východě, kde minulý týden zesílily obavy z otevřené konfrontace Íránu a Izraele.
Do Teheránu v pondělí přiletěl tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu, který podle NYT jednal s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a také s náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bágherím.
Soud dnes uložil bývalému vojákovi Filipu Simanovi sedm let vězení za rabování na Ukrajině. Uznal ho vinným ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Státní zástupce Martin Bílý ČTK sdělil, že podle jeho informací je Simanův případ vůbec prvním odsouzením za tento trestný čin v souvislosti s válkou na Ukrajině. Verdikt zatím není pravomocný. Obžalovaný se hájí mimo jiné tím, že poslouchal rozkazy svých nadřízených.
Siman na Ukrajinu odcestoval v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku si při plnění rozkazů i ve svém volnu přivlastnil věci jak civilních obyvatel, tak i padlých vojáků - například prsten, další šperky, investiční slitky zlata a stříbra či hotovost. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. Mezi důkazy patřily videonahrávky, kterými své jednání sám zdokumentoval.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
