Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Za rabování při válečných operacích na Ukrajině žádá státní zástupce pro bývalého vojáka Filipa Simana deset let ve věznici se zvýšenou ostrahou. Uvedl to v dnešní závěrečné řeči u pražského městského soudu. Siman řekl, že svého jednání lituje. Zdůraznil, že na Ukrainu odjel pomáhat a že ho nikdo neviděl okrádat padlé. Věci z ukrajinských domů bral podle vlastních slov na základě rozkazů svých nadřízených.
Obžaloba viní Simana jednak z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, jednak ze zločinu plenění v prostoru válečných operací. Za rabování hrozí muži osm až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. „Každý ví, že krást se nemá,“ podotkl státní zástupce Martin Bílý. „Přitěžující okolností je jednak to, že se dopustil dvou trestných činů, jednak to, že se jednání dopustil ze ziskuchtivosti,“ pokračoval. Poznamenal, že Ukrajina a její obyvatelé jsou postiženi válečným konfliktem a nelze akceptovat jednání, které situaci Ukrajinců ještě zhoršuje.
Sedmadvacetiletý Siman má čistý trestní rejstřík, dva roky působil jako profesionální voják v české armádě. Koncem března 2022 se přidal k ukrajinskému dobrovolnickému praporu Karpatská Sič. Neměl přitom povolení českého prezidenta k tomu, aby mohl v cizí armádě bojovat. Tvrdí, že vycházel z příslibu českého premiéra a bývalého prezidenta ohledně beztrestnosti pro lidi, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu. O následné zastavení svého stíhání nicméně prezidentskou kancelář nepožádal.
Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu dnes přiletěl na plánovanou návštěvu do Teheránu, přijme ho íránský prezident Masúd Pezeškján, který se úřadu oficiálně ujal minulý týden. Šojgu, který byl do května ruským ministrem obrany, se sejde také s tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alím Akbarem Ahmadíanem a náčelníkem generálního štábu íránské armády Mohammadem Bagherím.
Podle kanceláře ruské bezpečnostní rady bude Šojgu se svými íránskými partnery jednat o „širokém spektru dvoustranné spolupráce a jejím upevnění - od bezpečnosti po obchodně-ekonomické projekty“. Rozhovory se budou týkat „i různých aspektů globální a regionální bezpečnosti“.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informovala, že rozkryla rozsáhlou síť agentů pracujících pro Rusko, kteří připravovali raketové a dronové útoky na šest ukrajinských oblastí. Údajně vyhledávali, kde jsou rozmístěni ukrajinští vojáci, a shromažďovali informace o kritické infrastruktuře.
Příslušník ruské tajné služby FSB naverboval pomocí platformy Telegram devět lidí z různých částí Ukrajiny. „Tito občané podporující aktivity státu-agresora souhlasili s tím, že spolupracovníkovi FSB budou dodávat informace vojenského charakteru,“ cituje server Ukrajinska Pravda prohlášení SBU. Údajní agenti také sledovali přesuny vojenské techniky po silnicích a po železnici a předávali do Ruska souřadnice vodních a tepelných elektráren. Kromě toho podle SBU informovali o následcích ruských útoků v ukrajinských městech a přikládali k tomu fotografie a videa. Předávali do Ruska údaje o přeletech letadel a práci ukrajinské protivzdušné obrany.
Součástí sítě byly dvě úřednice pracující v místních samosprávách. Jedna z nich působila v městské radě v Dnipru, druhá vedla jeden z odborů na městském úřadu v Južném v Oděské oblasti. Osm lidí už ukrajinské úřady obvinily z vlastizrady.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
