Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ruské ostřelování během dnešního dne zabilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny tři civilisty. Podle agentury Reuters to uvedly ukrajinské úřady. Stalo se tak na dvou místech regionu, severně a jižně od správního střediska Chersonu. Ukrajinské armádě se část okupované oblasti podařilo získat zpět, ruská armáda však na toto území stále útočí.
Dvě těla záchranáři vyprostili z trosek domu, které ostřelování zasáhlo dnes ráno severně od Chersonu. Další člověk zemřel při dělostřelecké palbě jižně od Chersonu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin.
Ruská armáda zabrala téměř celou Chersonskou oblast na začátku své invaze na jaře roku 2022. Po tlaku ukrajinských ozbrojených sil se na podzim 2022 stáhla z pravobřežní části regionu na levý břeh Dněpru, ale region západně od řeky neustále ostřeluje.
V Ruskem okupovaném městě Mariupol v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny začala letní sezóna. I přes válečné těžkosti vyrazili místní obyvatelé na pláže Azovského moře. K dispozici jim kromě pláže jsou i vodní atrakce nebo kavárny. Pro místní jde zřejmě o jednu z mála možností odpočinku ve složité situaci. Do Mariupolu se dostavilo teplé počasí s teplotou 31 stupňů Celsia a vodou kolem 26 stupňů Celsia. Město i před válkou patřilo k hlavním letoviskům ukrajinského pobřeží.
Kyjev se zatím k údajným úderům ve Voroněžské oblasti nevyjádřil.
Server Meduza v souvislosti s děním ve Voroněžské oblasti poznamenal, že ruské ministerstvo obrany útok bezpilotních letounů v tomto regionu v noci na dnešek nehlásilo. Podle resortu ruská protivzdušná obrana zničila jeden dron nad územím Belgorodské oblasti.
Voroněžská oblast se nachází v jejím sousedství, sousedí také s východoukrajinskou Luhanskou oblastí, kterou nyní okupují ruské invazní síly. Ukrajina, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, podle agentury Reuters uvádí, že útočí na ruskou vojenskou, dopravní a energetickou infrastrukturu s cílem podkopat ruské válečné úsilí a také jako reakci na nekončící ruské vzdušné útoky na ukrajinskou infrastrukturu.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
