Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Kyjev nepotvrdil ztrátu Čyhar v obci Pivdenne v okrese Bachmut Doněcké oblasti na východě země.
Ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce uvedl, že invazní síly jsou v tomto úseku frontové linie „poměrně aktivní“. Ruské útoky ale hlásí i z dalších míst, mimo jiné ve směru na Pokrovsk, kde podle něj ukrajinští vojáci odrazili 49 ruských útoků.
Ukrajinští analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, v noci na dnešek uvedli, že ruské invazní síly postoupily u osmi obcí na Donbasu včetně u Časiva Jaru. Ukrajinské ozbrojené síly naopak podle něj zatlačují Rusy na severu Charkovské oblasti, konkrétně u obce Hlyboke.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí lokality Čyhari ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Čyhari je jednou ze dvou částí obce Pivdenne v Bachmutském okrese, uvedl ruský server RBK. Ukrajina ztrátu místa nepotvrdila.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední zprávě o vývoji bojů píše, že ruské invazní síly v poslední době nepatrně postoupily u Kupjansku v Charkovské oblasti, kde v sobotu pokračovaly boje kolem linie Kupjansk-Svatove-Kreminna. A pokrok ve svém tažení zaznamenaly podle něj také u Siversku, Torecku a Avdijivky v Doněcké oblasti. Pravděpodobně se zmocnili vesnice Sokil, píše ISW. Její dobytí Moskva hlásila v sobotu.
Podle agentury TASS sestřelily ruské síly nad okupovaným městem Melitopol v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny pět raket systému HIMARS. Americký systém protivzdušné obrany používá Ukrajina díky pomoci západních zemí. Trosky některých raket měly dopadnout do severní části města. „Podle operačních služeb bylo nad Melitopolem sestřeleno pět nepřátelských raket HIMARS MLRS. Rakety byly sestřeleny protivzdušnou obranou, ale úlomky čtyř raket dopadly na sever města. V místech pádu vznikl požár suché trávy. Na místě pracují jednotky ministerstva pro mimořádné situace,“ uvedla na sociální síti Telegram okupační správa města.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
