Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Spojené státy, Izrael a Ukrajina jednají o dodávce až osmi systémů protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Na svém webu to píše list Financial Times (FT) s odvoláním na pět nejmenovaných zdrojů. Deník v této souvislosti připomíná, že Izrael v dubnu oznámil, že začne vyřazovat svých osm baterií Patriot, které jsou starší než tři desetiletí, a nahradí je modernějšími systémy. Takové množství Patriotů by výrazně zlepšilo schopnost Ukrajiny čelit ruským útokům.
Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO dnes představil novinářům.
Jen 26 procent Čechů bylo nakloněno rychlému přijetí Ukrajiny do EU, stejný názor má 29 procent Maďarů, 31 procent Slováků, ale až 64 procent obyvatel Polska. Rozhovory o svém přistoupení k EU zahájil Kyjev tento týden.
Polsko podle premiéra Donalda Tuska téměř jistě ještě do červencového summitu NATO ve Washingtonu podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Informovala o tom agentura Reuters. Dohodu má v plánu v příštích dnech podepsat také Česko, potvrdily zdroje ČTK. Bezpečnostní dohodu, která slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už před dva roky brání ruské agresi, podepsala Ukrajina ve čtvrtek i s celou Evropskou unií. Kyjev na ceremonii v Bruselu zastupoval prezident Volodymyr Zelenskyj a EU předseda Evropské rady Charles Michel i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Musím společně s ministrem obrany určit, jak můžeme pokračovat v podpoře Ukrajiny, zároveň ale nemůžeme oslabit obranné schopnosti Polska,“ uvedl Tusk. „Existuje 99procentní šance, že tuto dohodu s prezidentem Zelenským (před summitem) podepíšeme,“ dodal podle Reuters.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
