Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Kanál Nexta TV hlásí silný výbuch z okupovaného Luhansku. „Podle předběžných údajů úder zasáhl bývalou Luhanskou akademii vnitřních věcí (osada Jubilejnyj), kde od začátku roku 2014 sídlí ruští okupanti,“ tweetuje Nexta.
Soud v ruském Novosibirsku poslal na 25 let do vězení mladého muže, který podle vyšetřovatelů plánoval podpalovat sídla armádních odvodových komisí. Žádné ale nakonec nezapálil. Podle ruskojazyčného servisu BBC jde o nejtvrdší trest, jaký soud někomu v souvislosti se žhářskými útoky proti odvodovým centrům udělil.
Ilju Baburina (24) policie zadržela předloni v září kvůli podezření z přípravy teroristického činu v souvislosti s podpálením odvodového centra, které se ovšem nestalo. Později ho vyšetřovatelé obvinili z dalších pěti činů, včetně vlastizrady, podílu na činnosti nezákonné ozbrojené skupiny nebo činnosti teroristické organizace. Soud ho shledal vinným z vlastizrady nebo ze snah o přípravu teroristického útoku. Nařídil, aby si pět let odpykal ve vězení a 20 let v trestanecké kolonii s přísným režimem.
Baburin pracoval v odvětví IT a před svým zatčením hodně cestoval. Měl manželku na Ukrajině, se kterou se ale ještě před ruskou invazí rozešli. S ruskou válkou proti sousední zemi podle svých přátel nesouhlasil, žádných akcí proti ní se ale neúčastnil.
Rafinerie ve Slavjansku na jihu evropského Ruska připustila, že nedělní nálet ukrajinských dronů způsobil škody. Uvedla do dnes agentura TASS. Rafinerie je soukromý podnik s kapacitou čtyř milionů tun ropy ročně, tedy přibližně 80 000 barelů denně, poznamenala agentura Reuters. Už v neděli média informovala, že zařízení přerušilo provoz.
„Jsou tu poškození. Jejich rozsah se zjišťuje,“ řekl TASS bezpečnostní ředitel skupiny Slavjansk EKO Eduard Trudněv. Odborníci podle něj zjistili slabiny v obranyschopnosti podniku. „Jsou díry v obraně, přihlédli jsme k tomu a na nápravě budeme pracovat. To je hlavní úkol,“ prohlásil.
Šéf Slavjanského okresu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska Roman Siňagovskij předtím na komunikační platformě Telegram uvedl, že v noci na neděli zasáhlo areál rafinerie šest bezpilotních letounů. Úřady dříve hovořily o dopadu jednoho dronu, který nezpůsobil žádný požár.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
