Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Při ruských vzdušných úderech a ostřelování Ukrajiny zahynuli v noci na dnešek dva lidé: jeden ve Lvovské a další v Charkovské oblasti. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení 18 ze 27 ruských střel a útočných dronů. Ukrajinská energetická společnost Ukrenerho oznámila, že cílem ruského útoku byla energetická zařízení včetně elektrických rozvoden na jihu země.
Šéf správy západoukrajinské Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj informoval o zabitém muži při úderu ruských střel na stejné zařízení kritické infrastruktury, které se stalo cílem Rusů už minulou neděli a v pátek. O jaký objekt se jedná, neupřesnil. Poškozena je podle jeho slov administrativní budova.
Šéf východoukrajinské Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o sérii ostřelování regionu a uvedl, že při ruském útoku zemřel v obci Borova devatenáctiletý muž a další sedmadvacetiletý civilista byl zraněn.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Základní vojenskou službu má podle výnosu letos na jaře nastoupit 150 000 lidí. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července.
Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, napsala ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.
V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 000 branců, na jaře 147 000 lidí. Nemají prý jít na Ukrajinu, mohou k tomu ale podepsat kontrakt.
„Zdravím Ukrajince a všechny křesťany, kteří dnes slaví Velikonoce. Je to svátek, který nám připomíná sílu ducha, jenž nedovolí temnotě zvítězit. Nedovolí, aby byla zastíněna vůle. Spojuje rodiny, národy a kontinenty,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Kéž jsou dnes vyslyšeny všechny modlitby za ochranu před zlem. Kéž víra sjednotí všechna dobrá srdce a posílí ty, kdo brání své domovy. A kéž se přiblíží skutečný mír pro celou naši Ukrajinu a všechny národy, které trpí válkami. Přeji vám pokojné Velikonoce!“
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
