První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Rafinérská společnost Orlen Unipetrol dnes začala vracet ropu vypůjčenou ze státních rezerv. Potřebovala ji od března pro závod v Litvínově kvůli zastavení dodávek z ruského ropovodu Družba, stát tehdy rozhodl o půjčce až 330.000 tun ropy.
„Mohu potvrdit, že společnost Orlen Unipetrol začala dnešním dnem vracet ropu, kterou jsme jí na jaře zapůjčili, aby mohla nadále v rafinerii v Litvínově vyrábět naftu a další produkty pro český trh. Místo ruské ropy nám ale vrací lehkou ropu typu Azeri Light, kterou zpracovává rafinerie v Kralupech nad Vltavou. To znamená, že nově budeme mít zásoby pro obě rafinerie. Historicky byla totiž v českých rezervách jen ruská ropa pro Litvínov,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr..
Litvínovská rafinerie potřebovala podle SSHR půjčit celkem čtyři nádrže ropy z českých rezerv. „Díky tomu se podařilo stabilizovat zásobování českého trhu s pohonnými hmotami a řidiči nic nepoznali,“ podotkl šéf správy. První nádrž s neruskou ropou by podle něj měl Orlen Unipetrol vrátit do konce června a další tři nádrže pak do konce srpna
„Naše schopnost jaderného odstrašení Spojených států amerických (a jakéhokoliv jiného potenciálního protivníka) neutrpěla v důsledku těchto akcí významnou škodu, a to z toho důvodu, že rozsah následků tohoto útoku je Kyjevem záměrně, úmyslně a účelově zveličován,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov k Operaci Pavučina, kdy ukrajinské drony zaútočily na základny ruského letectva a bylo zničeno několik strategických bombardérů
Ukrajina tvrdí, že při operaci tajné služby SBU začátkem června bylo zasaženo a do nějaké míry poškozeno až 41 ruských letadel. Jiné odhady hovoří o více než deseti zničených letounech.
Podle Rjabkova lze poškozenou techniku obnovit. Rusko navíc kromě strategických bombardérů disponuje dalšími systémy jaderného odstrašení, které žádnou škodu neutrpěly - ponorkami a balistickými raketami. Strategické bombardéry však rovněž útočí na Ukrajinu konvenčními raketami.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
