První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Dnes je 1 000. den od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Země si na bojišti udržuje stabilní pozici. „Ten tisící den je pochopitelně spíše symbolické datum, určitě je ukrajinská strana vyčerpaná. Nedá se ovšem říct, že by se blížila nějaké vojenské porážce. To situace tam je, dalo by se říct, poměrně stabilní, navzdory ruské iniciativě z předchozích týdnů a měsíců a tomu pozvolnému ruskému postupu, ale v některých úsecích frontové linie, zejména v oblasti Donbasu, se přímé ohrožení Pokrovska podařilo odvrátit. Nepotvrdily se některé prognózy, že dojde k výraznějšímu ruskému postupu, a že některá klíčová města jako Pokrovsk budou záhy ztracena. Ukrajinská strana určitě vyčerpala řadu svých zdrojů, ale pochopitelně ne všechny, to je samozřejmě ta diskuze třeba ohledně možné mobilizace mladších ročníků, která je v ukrajinské společností také velmi aktuální a velmi živě přítomna. Nedá se říct, že by Ukrajina směřovala k vojenskému kolapsu. Naopak - některé své vojenské schopnosti výrazně posiluje díky podpoře svých partnerů. Bude možná schopna ruskému protivníkovi zasazovat daleko větší údery, než tomu bylo v minulosti,“ řekl bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar, který vystoupil na ČT24 v rámci 1 000 dnů bojů na Ukrajině.
„Pád Pokrovsku, Kupjansku by samozřejmě zhoršil ukrajinskou pozici, zejména v oblasti Donbasu, umožnil by ruské straně postup, dalo by se říci, do ukrajinského vnitrozemí, ohrozil by ukrajinské pozice a na jiných úsecích fronty by asi velice znesnadnil ukrajinskou logistiku právě na tomto úseku. A mohl by vést k tomu, že by ruský územní zisk mohl být výraznější, že by ukrajinské jednotky byly nuceny se z většího prostoru stáhnout tak, aby se vyhnuly hrozbě možného obklíčení, které by mohlo nastat v případě pádů Pokrovska nebo Kupjanska. Minimálně na tomto úseku fronty by se velmi zhoršila ukrajinská pozice, na druhé straně z celkového pohledu by to asi nebylo nic fatálního,“ pokračoval expert s tím, že horší než pád města by byly velké ztráty mezi jednotkami.
Vyjádřil se rovněž k používání amerických balistických taktických střel ATACMS, které nedávno Ukrajině schválil k používání na ruském území prezident Joe Biden. Podle Stojara to ve válce nepovede k žádným významným posunům, pokud bude toto povolení omezeno pouze na Kurskou oblast, nicméně přímo v této oblasti se jedná o „významnou podporu“ ve chvíli, kdy se Rusové snaží Ukrajince vytlačit. „Mohou velmi citelně eliminovat schopnosti ruské logistiky,“ dodal s tím, že jedním z důvodů, proč Joe Biden k tomuto kroku přistoupil, bylo i nasazení severokorejských jednotek na ruském území.
Nejméně osm mrtvých, včetně osmiletého chlapce, a 11 raněných si v noci vyžádal nálet ruských dronů na pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, upřesnila dnes ukrajinská prokuratura.
„Rusko nadále terorizuje naše pohraničí,“ napsal o náletu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každý nový útok Ruska jen potvrzuje Putinovy skutečné záměry. Chce, aby válka pokračovala. Řeči o míru ho nezajímají. Musíme Rusko donutit ke spravedlivému míru silou,“ dodal s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz ruská vojska před 1000 dny vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila dnes ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu.
Kryt se skládá ze dvou modulů, z nichž jeden je určen pro 54 lidí a druhý obsahuje technické zařízení. Kapacitu krytu lze zvýšit přidáním dalších modulů.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
