První ruský voják zemřel na otravu radiací z Černobylu. Okupanti se zřejmě vůbec nechránili
Ruské obléhání Černobylu má první oběť na životě. Podle informací, které přinesl britský deník The Telegraph, zemřel jeden z vojáků jednotky, která tábořila v toxickém Rudém lese. Zóna, kde se ruští okupanti vyskytovali, vykazuje zvýšené hodnoty radiace. Pracovníci elektrárny tvrdí, že se Rusové po okolí pohybovali jako kdyby netušili, že je oblast potenciálně nebezpečná. Nemocí z ozáření podle některých informací trpí několik desítek vojáků, to ale považuje česká jaderná fyzička Dana Drábová za nepravděpodobné.
Jaderná elektrárna Černobyl, která je známá havárií z roku 1986, si může po více jak 35 letech připsat další oběť na životě. Tentokrát na následky radiace zemřel ruský voják, který byl součástí týmu, jenž elektrárnu obsadil v prvních dnech války, uvedl deník The Telegraph.
Zprávy o tom, že ruští okupanti trpí nemocí z ozáření se šíří již delší dobu. Některé zdroje dokonce tvrdí, že muselo několik desítek vojáků zamířit do nemocnice v Bělorusku.
Táboření v toxickém lese
Jednotka zesnulého vojáka podle dostupných informací tábořila v okolí elektrárny, přesněji v Rudém lese. Tedy v oblasti s vysokou radioaktivitou, která se řadí do asi 30kilometrové zóny, kde mají lidé zakázáno žit. Aby toho nebylo málo, podle svědků se ruští okupanti pohybovali v okolí bez jakékoliv ochrany a kopali příkopy v zemi nasáklé radioaktivitou - tím rozviřovali do okolí toxický prach, který rovnou vdechovali.
Les si své jméno podle serveru The Sun získal i tím, že se jedovatě zbarvil poté, co nasáknul radiací po výbuchu jednoho z reaktorů v roce 1986. Podle pracovníků elektrárny nejspíše vojáci vůbec netušili, že jsou v uzavřené zóně a jejich počínání nazvali sebevraždou.
Autobusy nemocných? Podle Drábové nepravděpodobné
Černobylská elektrárna byla obsazena už v prvních dnech války, což vyvolalo obavy na Západě před únikem většího množství radiace. Podle nejnovějších informací se Rusové kvůli těžkým ztrátám a obavám z radiace již stáhli, jak informovalo ukrajinské ministerstvo obrany. Společnost Energoatom ve čtvrtek také zveřejnila dopis ruské Národní gardy, kde opatrovnictví nad elektrárnou opět předává Ukrajině.
Rusové, kteří elektrárnu obkličovali se údajně přesunuli do Běloruska. Pentagon zmiňuje, že vojáci opravdu odchází. „Nemohu vám ale říci, že jsou všichni pryč,“ dodává úředník, kterého cituje Sun.
Ruská armáda také z těžkého dělostřelectva nebo raketometů Grad ostřelovala okolí města Nikopol ležícího u zničené Kachovské přehrady. Poškozena byla řada veřejných budov, včetně školy nebo banky, a také objekty kritické infrastruktury. Nikdo nebyl zraněn.
„Ráno začalo ostřelováním, Rusové zasáhli obec Myrovska, začal hořet zemědělský podnik,“ informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Lysak na svém telegramovém kanálu.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes informovala, že v noci na dnešek sestřelila všech 13 bezpilotních letounů, které nad Ukrajinu vyslalo Rusko.
Pět z nich zlikvidovala v Dněpropetrovské oblasti, uvedl její šéf Serhij Lysak. Trosky sestřelených letounů zasáhly blíže neurčený objekt kritické infrastruktury a tři soukromé domy. Zranění utrpěli dva lidé. Jsou ve středně těžkém stavu.
Čtyři lidé v noci na dnešek utrpěli zranění při ruském dronovém útoku na ukrajinský Charkov, informují ukrajinská média. Mezi zraněnými je jedno dítě. Ruská armáda útočila také na Dněpropetrovskou oblast, odkud jsou hlášeni dva zranění.
Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova vznikly ve druhém největším ukrajinském městě tři požáry, největší byl ve skladištích. Uvedl, že zasaženy byly samé civilní cíle. V nemocnici skončili dva lidé, další dva zraněné záchranáři ošetřili na místě.
Moskva tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle, v Charkově a okolí však podle tamních úřadů pravidelně útočí na civilní infrastrukturu. V poslední době se intenzita útoků zesílila, silně poškodily energetickou infrastrukturu. Tento region leží u hranic s Ruskem.
Do Běloruska se měli již dříve stahovat Rusové, u kterých se projevila nemoc z ozáření. Údajně se mělo jednat o sedm autobusů. Tuto zprávu označila česká jaderná fyzička za nepravdivou.
„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím,“ napsala fyzička. „Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ dodala na sociální síti twitter.
K výbuchu 4. reaktoru došlo v roce 1986. Od té doby je okolí elektrárny monitorováno a jak již bylo zmíněno, více jak 30kilometrová zóna je pro lidi uzavřena kvůli nebezpečí z radiace. Samotný výbuch okamžitě zabil přes 30 lidí, kteří se zrovna v elektrárně pohybovali. Dalších tisíce lidí zesnuly na následky radiace v dalších letech - předpokládá se, že následky pocítí i budoucí generace osob, kteří v okolí Černobylu žili kvůli změnám v organismu.
