Vážné škody po zásahu Rusů na Poltavu, Kremenčuk a Dnipro. Použili i raketomet Grad?
Ruské rakety zasáhly v noci na dnešek infrastrukturní i jiné cíle ve středoukrajinských městech Poltava a Kremenčuk. Dosud není zřejmé, zda si vzdušné údery vyžádaly oběti. Informoval o tom na komunikační platformě Telegram šéf Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Zasažen raketami byl také cíl v Dněpropetrovské oblasti. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že ruské ozbrojené síly vyřadily z provozu letiště v Poltavě a Dnipru a v Kremenčuku zničily sklad paliva.
„Kolem druhé hodiny ranní byly dva infrastrukturní objekty ve městě Poltava napadeny nejméně čtyřmi raketami. Co se týče města Kremenčuk, tam v šest hodin ráno podle předběžných informací zaútočila tři letadla na průmyslové objekty,“ dodal Lunin.
V předchozím prohlášení Lunin sdělil, že v Kremenčuku byly zasaženy i obytné domy. Informace o možných obětech v obou městech se podle něj zjišťují, na místě pracují záchranáři.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko dnes uvedl, že ruské rakety v noci zasáhly blíže neupřesněný infrastrukturní objekt v Dnipru a způsobily vážné škody. Dva lidé podle něj utrpěli zranění. Dodal, že ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit čtyři ruské rakety a jeden bezpilotní letoun.
Poblíž města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti byla podle Rezničenka cílem ruského úderu benzínová pumpa. Při tomto útoku, který byl podle serveru RBK-Ukrajina patrně proveden salvovým raketometem Grad, nikdo nebyl zraněn.
Ukrajinské úřady v pátek večer uvedly, že rezidenční oblast v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa zasáhly tři ruské rakety, které mířily na „kritickou infrastrukturu“. Podle ukrajinské armády se protivzdušné obraně podařilo rakety sestřelit.
Ruský resort obrany dnes uvedl, že „vysoce přesné letecké střely“ zneškodnily vojenská letiště v Poltavě a Dnipru. Střely dlouhého doletu podle něj dále zničily sklad benzínu a nafty v rafinérii v Kremenčuku, z nichž byla zásobována ukrajinská vojska v centrálních a východních částech země.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že Rusko má k dispozici ještě mnoho raket a bude jimi na Ukrajinu útočit „až do posledního dne války“.
Evropská komise poslala Ukrajině další miliardu eur (přes 25 miliard Kč) v rámci unijní makrofinanční pomoci (MFA) zemi, která se už od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Unijní exekutiva to dnes oznámila na webu. Peníze z programu jsou kryté výnosy z ruských finančních aktiv zmrazených v EU. Transfer potvrdilo také ukrajinské ministerstvo financí.
O balíčku finanční pomoci pro Ukrajinu, který by byl kryt tímto způsobem, rozhodly členské země bloku loni na počátku října. S dnešním příspěvkem už unie poslala v rámci tohoto programu do Kyjeva pět miliard eur, připomněla komise. Peníze mohou být využity na klíčové oblasti, na udržení funkcí státní infrastruktury bránící se země a na podporu oprav a obnovy.
Průmysl musí hrát hlavní roli v evropské obraně, unijní instituce musí se zástupci průmyslu více mluvit, rovněž je potřeba odstranit bariéry na vnitřním trhu EU a zjednodušit byrokracii. Českým novinářkám v Bruselu to řekla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Právě český svaz dnes uspořádal na půdě Evropského parlamentu konferenci, které se zúčastnili i zástupci sesterských organizací z několika dalších zemí a na které se debatovalo o roli obranného průmyslu, ale i dalších průmyslových odvětví v současné snaze o posílení obranyschopnosti EU.
„Současná debata není o konkurenceschopnosti, je o přežití. Pokud chceme zajistit bezpečnost a odolnost, získat technologický náskok, musíme výrazně zlepšit podnikatelské klima v EU,“ uvedla Jabůrková. Zmínila přitom hned několik kroků, které je potřeba učinit. „Je nutné odstranit bariéry na jednotném trhu, zásadním způsobem zjednodušit byrokracii včetně existujících právních předpisů, zlepšit dostupnost kapitálu a zastavit příval nové regulace,“ dodala.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou pracovníků rumunského velvyslanectví v Moskvě. Ruská diplomacie tento krok označila za reakci na dřívější rumunské prohlášení tamního ruského vojenského přidělence a jeho zástupce za nežádoucí osoby.
Ministerstvo zahraničí v Moskvě si dnes předvolalo rumunskou chargé d'affaires. Ruští diplomaté jí předali nótu označující vojenského atašé při rumunské ambasádě a jeho zástupce za persony non grata. Dřívější podobný krok rumunského ministerstva zahraničí v případě ruských diplomatů Moskva opět označila za neodůvodněný.
