Ruský dodavatel plynu Gazprom končí ve své německé divizi, která působí i v Česku
Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Prohlášení o odchodu, na které upozornila agentura Reuters, zveřejnila společnost na internetu. Prozatím není jasné, jak postup ruské energetické firmy ovlivní dodávky zemního plynu z Ruska do Německa. Reuters poznamenal, že německá divize má pobočky mimo jiné ve Švýcarsku a České republice.
Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil. „Dne 31. března ukončila skupina Gazprom svou účast v německé společnosti Gazprom Germania GmbH a ve všech přináležejících aktivech včetně Gazprom Marketing & Trading Ltd,“ napsal stručně Gazprom na síti Telegram. Německá pobočka Gazprom Germania nevydala žádné prohlášení.
Zpráva o odchodu přichází krátce poté, co německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů napsal, že německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť.
Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.
O možném vyvlastnění těchto firem mluvčí německého ministerstva hospodářství odmítla na dnešní vládní tiskové konferenci hovořit a uvedla, že nehodlá spekulovat.
Rusko od dnešního dne požaduje, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Příslušný dekret podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Evropské státy převody v rublech odmítají a trvají na platbách v eurech, případně dolarech, jak určují stávající smlouvy.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom usiluje o zvýšení regulovaných cen plynu v Rusku, aby si zajistil dostatečné prostředky na financování investic. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax. Gazprom se nyní potýká s poklesem zahraničních tržeb, protože invaze ruských vojsk na Ukrajinu přiměla evropské odběratele k přechodu k jiným dodavatelům, napsala agentura Reuters.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu vyzval Spojené státy, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Zároveň ale zdůraznil, že evropská část aliance musí více investovat do obrany, posílit výrobu v obranném průmyslu a převzít větší podíl na výdajích na pomoc Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Větší výdaje na obranu požaduje od Evropy také nový americký prezident Donald Trump.
"Pokud jde o Ukrajinu, potřebujeme, aby USA zůstaly zapojeny," prohlásil šéf NATO. Rutte ve své řeči podle bruselského listu Politico připustil, že Trump naprosto spravedlivě požaduje, aby evropští spojenci dávali na obranu víc. "Má samozřejmě pravdu, že problémem nejsou USA a že problémem je Evropa," uvedl bývalý nizozemský premiér. Komentář generálního tajemníka aliance následoval poté, co nový americký prezident začátkem tohoto týdne prohlásil, že Evropská unie by měla dělat víc pro podporu Ukrajiny.
Ukrajinská policie informuje o více než tisícovce razií, které kvůli nelegálnímu obchodu se zbraněmi a municí provádějí souběžně po celé zemi bezpečnostní složky. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v zemi zvýšila cirkulace zbraní, včetně těch odebraných ruským vojákům, které unikají regulačním kontrolám. To vyvolává obavy z nárůstu mezinárodního obchodu se zbraněmi, napsala dnes agentura AFP.
"Hlavním cílem je zablokovat prodejní a skladovací kanály a také odstranit z nelegálního oběhu ukořistěné zbraně, munici a výbušniny," uvedla ukrajinská národní policie v krátkém prohlášení na svém webu. Více podrobností nesdělila, slíbila je poskytnout po dokončení vyšetřování. Upozornila zároveň, že lidem zapojeným do této činnosti může hrozit až sedm let vězení.
