Takhle vypadá totální zkáza Mariupolu: Satelitní snímky ukazují čtvrti srovnané se zemí
V obléhaném Mariupolu zřejmě zemřely za čtyři týdny ruského ostřelování tisíce civilistů, řekla dnes agentuře Reuters Matilda Bognerová, šéfka monitorovací mise Úřadu vysoké komisařky pro lidská práva OSN na Ukrajině. Podle Bognerové se jedná zatím o hrubý odhad. OSN od začátku konfliktu potvrdila úmrtí 1179 civilistů, upozorňuje však, že skutečné údaje jsou velmi pravděpodobně výrazně vyšší. Jak zničený Mariupol je, mezitím ukázaly čerstvé satelitní snímky.
„Domníváme se, že by v Mariupolu mohly být tisíce mrtvých, civilních obětí,“ řekla Bognerová, podle níž mise, která má v zemi asi 60 pozorovatelů, pracuje na zjištění konkrétnějších údajů.
Šéfka mise OSN minulý týden řekla novinářům, že pozorovatelé OSN obdrželi informace o masových hrobech v Mariupolu, přičemž v jednom z nich bylo zřejmě asi 200 těl. „Ohledně masových hrobů - rozhodli jsme se, že bychom jim měli říkat improvizované hroby,“ řekla dnes.
Termín masové hroby podle ní může naznačovat, že v nich leží oběti zločinů, přičemž v Mariupolu podle ní řada lidí zemřela z různých příčin. Civilních obětí bojů v „improvizovaných hrobech“ vykopaných v parcích a zahradách je zřejmě menší část, uvedla. Někteří lidé, kteří zemřeli přirozenou smrtí, podle ní nebyli kvůli bojům převezeni do márnic nebo jednotlivých hrobů, jiní se zase se zdravotními problémy nedokázali dostat k lékařské péči. Podle Bognerové není jasné, zda jsou v těchto hrobech pochovaní i vojáci.
Místní úřady v pondělí oznámily, že podle jejich odhadů zemřelo v obléhaném městě od zahájení ruského útoku téměř 5000 lidí včetně 210 dětí. Kancelář starosty odhaduje, že ruské ostřelování v přístavu poničilo 90 procent všech budov, přičemž 40 procent z nich je zcela zničených, včetně některých nemocnic, škol, školek a továren.
Na 300 obětí si podle úřadů například vyžádal útok na budovu divadla, ve kterém se schovávalo před ruskými bombami asi 1300 osob. Generální ředitel Mezinárodního výboru Červeného kříže Robert Mardini dnes řekl Reuters, že o počtu zemřelých v divadle nemá žádné „informace z první ruky“.
Ruské jednotky zaútočily na Mariupol a další jihoukrajinská přístavní města ve snaze odříznout Ukrajinu od přístupu k Černému moři a vytvořit pozemní koridor z Ruska na poloostrov Krym anektovaný Moskvou před osmi lety.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku. Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace. Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy. Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj. V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC. „Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“ Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
