Bude se Putin zodpovídat ze svých činů? Ukrajina chce prošetření válečných zločinů. Důkazů je dost

Jak uvedla Mezinárodní komise Červeného kříže, i válka má svá pravidla. Především jde o zásady stanovené Ženevskou úmluvou a dalšími mezinárodními zákony, které zakazují například úmyslný útok na civilisty a infrastrukturu, již potřebují k přežití. Dále se nesmí používat určitá válečná technika, jako jsou protipěchotní miny a chemické nebo biologické zbraně. Zákony vylučují mučení a genocidu a zároveň přikazují péči o raněné civilisty i vojáky, kteří jsou v takovém případě považováni za válečné zajatce, píše server BBC.

Závažné přestupky v době probíhající války, mezi které patří například vražda, znásilnění, masové týrání či stíhání určité skupiny lidí, jsou považovány za zločiny proti lidstvu. Čeho všeho se Putin dopustil, nyní prověřují ukrajinské i západní autority. Na pomoc se sbíráním důkazů přispěchala nejen Velká Británie a Spojené státy.

Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken minulý týden prohlásil, že Rusko „zničilo obytné domy, školy, nemocnice, infrastrukturu, civilní vozidla, nákupní centra a sanitky“, což podle něj dokazuje přímé porušení Ženevské úmluvy. Ukrajina Rusko obvinila z válečného zločinu poté, co zaútočilo na mariupolskou nemocnici a divadlo, ve kterém se skrývali civilisté včetně malých dětí. Před budovou bylo na chodníku napsáno slovo „děti“, což nepřátelské jednotky nijak neodradilo. Rusko bombardování divadla odmítá.

Nezabíjejte nás, prosila s pláčem Viktorie Čečence! Uprostřed války čeká na návrat ztraceného syna (14)

Dosud bylo nasbíráno velké množství důkazů o úmyslném ostřelování prchajících civilistů. O teroru vypovídají i zničené bytové domy a paneláky, například na obydlené oblasti Charkova vyslali okupanti zákeřné kazetové pumy.

Podle ukrajinských úřadů Rusko v několika případech použilo termobarické zbraně, které v místě dopadu vytváří rozsáhlé vakuum. Takové zbraně úmluva nezakazuje, jejich užití v blízkosti civilní oblasti ale porušuje mezinárodní zákon.

Jakmile se nasbírá dostatek důkazů o vykonání válečných zločinů či se získá podezření z jejich spáchání, přichází na řadu Mezinárodní trestní tribunál (ICC) a Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), oba se sídlem v nizozemském Haagu. V případě, že by ICJ shledal Rusko vinným, případ by převzala Rada bezpečnosti Organizace spojených národů a začala by proti odsouzené straně jednat v souladu s rozhodnutím dvora. Rusko by ale mohlo případné sankce vetovat.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

6:25

Dnes

Ukrajinské drony znovu zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě Ruska, uvedla dnes média s odvoláním na velitele ukrajinských sil bezpilotních systémů Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou Maďar. Drony podle něj zasáhly přečerpávají stanici Uneča. Brovdi zveřejnil záběry požáru způsobeného podle něj náletem.

Ruské úřady se k tomu zatím nevyjádřily. Ale gubernátor Alexandr Bogomaz ještě ve čtvrtek pozdě večer informoval o sestřelení dvou ukrajinských dronů, aniž by způsobily škody, poznamenal server BBC News.

22:01

21. 8. 2025

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

20:51

21. 8. 2025

Server listu The Wall Street Journal (WSJ) dnes napsal, že Ukrajinec, který je podezřelý z podílu na odpálení plynovodů Nord Stream v roce 2022, byl v minulosti členem ukrajinské tajné služby SBU i armády, a to včetně elitního týmu, který v prvních měsících války s Ruskem bránil Kyjev a podílel se na protivzdušné obraně.

Podle WSJ vedl Serhij K. tým dvou vojáků a čtyř civilních potápěčů, které tajně naverbovala zvláštní ukrajinská vojenská jednotka, aby plynovody poškodili. K přepravě výbušniny k plynovodům podle prokuratury skupina sabotérů využila jachtu, která vyplula ze severoněmeckého přístavu Rostock. Pronajala si ji díky zfalšovaným dokumentům a pomocí prostředníků od německé firmy.

Zobrazit celý online

ICC narozdíl od ICJ nestíhá státy, nýbrž jednotlivce. Je ovšem mnohem snazší dostat k soudu odpovědného vojáka než velitele, který příkaz vydal. To, že Rusko pravděpodobně je za co stíhat, potvrdil prokurátor ICC a britský specialista na mezinárodní právo Karim Khan QC.

Vyšetřovatelé budou brát v potaz všechna nová i minulá obvinění, datovaná až do roku 2013, tedy podaná ještě před anexí Krymu, ke které došlo o rok později. Soudci by v případě, že nasbírané důkazy a obvinění přijmou, vydali na popud obžaloby zatykače na jmenované jednotlivce.

Soud v Haagu i OSN mají jen omezenou moc. Dvůr nemá vlastní policejní jednotky zodpovědné za zatýkání obviněných, osoby tak před soud musí předvést dotyčné státy. Jelikož ale Rusko od roku 2016 není členem dvora, prezident Putin nebude mít žádný důvod jednotlivce předat. Zadrženi by mohli být jedině v případě, že se ocitnou na území jiného státu.

Rusko bude muset stáhnout vojska. Ať už s Putinem, nebo bez něj, míní Žáček

ICC má pravomoc stíhat mimo jiné i osoby odpovědné za „vedení agresivní války“, v tomto případě tedy za samotný rozkaz k invazi na Ukrajinu. Putin se však ani tak před soudem pravděpodobně nikdy neocitne. Expert na mezinárodní právo z londýnské univerzity prof. Philippe Sands QC upozornil, že ICC nemůže stíhat ruské vedení, jelikož země není členem soudního dvora.

Ke spravedlnosti může ruského prezidenta dohnat jedině diplomacie a mezinárodní dohoda.