Bude se Putin zodpovídat ze svých činů? Ukrajina chce prošetření válečných zločinů. Důkazů je dost

Jak uvedla Mezinárodní komise Červeného kříže, i válka má svá pravidla. Především jde o zásady stanovené Ženevskou úmluvou a dalšími mezinárodními zákony, které zakazují například úmyslný útok na civilisty a infrastrukturu, již potřebují k přežití. Dále se nesmí používat určitá válečná technika, jako jsou protipěchotní miny a chemické nebo biologické zbraně. Zákony vylučují mučení a genocidu a zároveň přikazují péči o raněné civilisty i vojáky, kteří jsou v takovém případě považováni za válečné zajatce, píše server BBC.

Závažné přestupky v době probíhající války, mezi které patří například vražda, znásilnění, masové týrání či stíhání určité skupiny lidí, jsou považovány za zločiny proti lidstvu. Čeho všeho se Putin dopustil, nyní prověřují ukrajinské i západní autority. Na pomoc se sbíráním důkazů přispěchala nejen Velká Británie a Spojené státy.

Americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken minulý týden prohlásil, že Rusko „zničilo obytné domy, školy, nemocnice, infrastrukturu, civilní vozidla, nákupní centra a sanitky“, což podle něj dokazuje přímé porušení Ženevské úmluvy. Ukrajina Rusko obvinila z válečného zločinu poté, co zaútočilo na mariupolskou nemocnici a divadlo, ve kterém se skrývali civilisté včetně malých dětí. Před budovou bylo na chodníku napsáno slovo „děti“, což nepřátelské jednotky nijak neodradilo. Rusko bombardování divadla odmítá.

Nezabíjejte nás, prosila s pláčem Viktorie Čečence! Uprostřed války čeká na návrat ztraceného syna (14)

Dosud bylo nasbíráno velké množství důkazů o úmyslném ostřelování prchajících civilistů. O teroru vypovídají i zničené bytové domy a paneláky, například na obydlené oblasti Charkova vyslali okupanti zákeřné kazetové pumy.

Podle ukrajinských úřadů Rusko v několika případech použilo termobarické zbraně, které v místě dopadu vytváří rozsáhlé vakuum. Takové zbraně úmluva nezakazuje, jejich užití v blízkosti civilní oblasti ale porušuje mezinárodní zákon.

Jakmile se nasbírá dostatek důkazů o vykonání válečných zločinů či se získá podezření z jejich spáchání, přichází na řadu Mezinárodní trestní tribunál (ICC) a Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), oba se sídlem v nizozemském Haagu. V případě, že by ICJ shledal Rusko vinným, případ by převzala Rada bezpečnosti Organizace spojených národů a začala by proti odsouzené straně jednat v souladu s rozhodnutím dvora. Rusko by ale mohlo případné sankce vetovat.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

9:08

Dnes

Dva mrtvé a osm zraněných si vyžádal nálet ruských dronů na Charkovskou oblast. Rusko vyslalo více než stovku dronů, po rekordním útoku o noc dříve.

8:42

Dnes

Šéf německé diplomacie zároveň obvinil Moskvu, že nemá zájem řešit situaci jednáním a že se snaží pouze o ukrajinskou kapitulaci. „Zatímco Kyjev je připraven na skutečné jednání, (ruský prezident Vladimir) Putin se nevzdává svých maximalistických požadavků; nechce vyjednávání, ale kapitulaci,“ prohlásil německý ministr. Podle jeho slov svoboda a budoucnost Ukrajiny jsou nejdůležitějšími úkoly německé zahraniční a bezpečnostní politiky.

8:05

Dnes

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes přijel do Kyjeva, kde chce podle agentury DPA jednat o další podpoře Ukrajiny, která přes tři roky čelí ruské agresi. „Nadále stojíme po boku Ukrajiny, aby se mohla úspěšně bránit,“ prohlásil ministr. Dodal, že německá pomoc se bude týkat vzdušné obrany i jiných zbraní a že Berlín rovněž Kyjevu poskytne ekonomickou a humanitární podporu.

Zobrazit celý online

ICC narozdíl od ICJ nestíhá státy, nýbrž jednotlivce. Je ovšem mnohem snazší dostat k soudu odpovědného vojáka než velitele, který příkaz vydal. To, že Rusko pravděpodobně je za co stíhat, potvrdil prokurátor ICC a britský specialista na mezinárodní právo Karim Khan QC.

Vyšetřovatelé budou brát v potaz všechna nová i minulá obvinění, datovaná až do roku 2013, tedy podaná ještě před anexí Krymu, ke které došlo o rok později. Soudci by v případě, že nasbírané důkazy a obvinění přijmou, vydali na popud obžaloby zatykače na jmenované jednotlivce.

Soud v Haagu i OSN mají jen omezenou moc. Dvůr nemá vlastní policejní jednotky zodpovědné za zatýkání obviněných, osoby tak před soud musí předvést dotyčné státy. Jelikož ale Rusko od roku 2016 není členem dvora, prezident Putin nebude mít žádný důvod jednotlivce předat. Zadrženi by mohli být jedině v případě, že se ocitnou na území jiného státu.

Rusko bude muset stáhnout vojska. Ať už s Putinem, nebo bez něj, míní Žáček

ICC má pravomoc stíhat mimo jiné i osoby odpovědné za „vedení agresivní války“, v tomto případě tedy za samotný rozkaz k invazi na Ukrajinu. Putin se však ani tak před soudem pravděpodobně nikdy neocitne. Expert na mezinárodní právo z londýnské univerzity prof. Philippe Sands QC upozornil, že ICC nemůže stíhat ruské vedení, jelikož země není členem soudního dvora.

Ke spravedlnosti může ruského prezidenta dohnat jedině diplomacie a mezinárodní dohoda.