Jako první Ukrajinka zdolala Everest i K2: Sexy horolezkyně teď bojuje proti Rusům!
Ukrajinská horolezkyně a politička Irina Galayová (33) je další ženou, která se připojila k armádě své rodné země, aby ji uchránila před ruskými okupanty. Jako první Ukrajinka zdolala dvě nejvyšší hory světa a letos chtěla projít himálajským masivem Annapurna. Plány jí ale změnila válka.
Třiatřicetiletá Irina Galayová se stala další hrdinkou, která odložila své koníčky a pracovní povinnosti a připojila se k ukrajinské armádě, aby pomohla zamezit agresi ruských vojsk. Na výzvy je ale Irina za svůj život zvyklá. Je totiž první Ukrajinkou vůbec, která zvládla vystoupat na dvě nejvyšší hory světa, Mount Everest a K2. Letos měla v plánu zdolat himálajský osmitisícový masiv Annapurna, ale kvůli invazi změnila plány. „Ukážu, že jsem taky dcera z kozáckého rodu! Vyhrajeme! Sláva Ukrajině,“ napsala v jednom ze svých příspěvků na sociálních sítích.
Není mír, nejsou hory
Skrze ně se sportovkyně snaží sdílet průběh války a apeluje na svět, aby zakročil. S komunikací s veřejností má Irina zkušenosti nejen jako známá horolezkyně, ale i jako politička. Pracuje totiž jako náměstkyně Zakarpatské oblastní rady.
V jednom ze svých posledních příspěvků Irina vyzvala lezeckou komunitu, aby znemožnila ruským horolezcům zdolávat vrcholy světových hor. Svůj postoj vyjádřila trefným mottem „Není mír, nejsou hory“. „Pokud jste ruský občan, který s touto válkou nesouhlasí, zrušte svou horskou expedici a najděte nějaký způsob, jak pomoci nebo protestovat. Doufat, ignorovat nebo mlčet není způsob, jak zastavit válku, nyní je čas se rozhodnout!“ vyjádřila se Irina na sociálních sítích.
Irina není jedinou ukrajinskou sportovkyní, která se přidala k obraně země. Velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyinis v sobotu na Twitteru sdělil, že mezi vojáky nově působí i úspěšná ukrajinská biatlonistka Hanna Kryvonosová. „Uplatňuje teď svoje střelecké zkušenosti proti ruským agresorům,“ uvedl velvyslanec Jevhen Perebyinis.
Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci.
Pavel připomněl, že základní vojenská služba byla v České republice zrušená před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
Americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer dnes po telefonu hovořili o stavu jednání o příměří na Ukrajině. Podle mluvčího německé vlády se shodli, že nastal rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou euroatlantickou bezpečnost. Podle Londýna evropští lídři ocenili mírové úsilí Spojených států.
„Čtyři šéfové států a vlád jednali o stavu rozhovorů o příměří na Ukrajině. Intenzivní práce na mírovém plánu by měla v nadcházejících dnech pokračovat,“ uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že Trump, Merz, Macron a Starmer se shodli, že „jde o rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou bezpečnost v euroatlantickém prostoru“.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že odrazila mechanizovaný útok ruských vojsk na Pokrovsk, napsala agentura Reuters s odvoláním na obránce tohoto důležitého města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Rusové nicméně dosáhli postupu v sousedním Myrnohradu, kde se zvětšila „země nikoho“, a také severně od Pokrovska, uvedla agentura Unian s odvoláním na analytiky projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
Zatímco Moskva od počátku prosince tvrdí, že ruští vojáci úplně dobyli Pokrovsk, podle ukrajinského armádního velení jeho vojáci nadále ovládají asi 13 kilometrů čtverečních na severu města.
