Jako první Ukrajinka zdolala Everest i K2: Sexy horolezkyně teď bojuje proti Rusům!
Ukrajinská horolezkyně a politička Irina Galayová (33) je další ženou, která se připojila k armádě své rodné země, aby ji uchránila před ruskými okupanty. Jako první Ukrajinka zdolala dvě nejvyšší hory světa a letos chtěla projít himálajským masivem Annapurna. Plány jí ale změnila válka.
Třiatřicetiletá Irina Galayová se stala další hrdinkou, která odložila své koníčky a pracovní povinnosti a připojila se k ukrajinské armádě, aby pomohla zamezit agresi ruských vojsk. Na výzvy je ale Irina za svůj život zvyklá. Je totiž první Ukrajinkou vůbec, která zvládla vystoupat na dvě nejvyšší hory světa, Mount Everest a K2. Letos měla v plánu zdolat himálajský osmitisícový masiv Annapurna, ale kvůli invazi změnila plány. „Ukážu, že jsem taky dcera z kozáckého rodu! Vyhrajeme! Sláva Ukrajině,“ napsala v jednom ze svých příspěvků na sociálních sítích.
Není mír, nejsou hory
Skrze ně se sportovkyně snaží sdílet průběh války a apeluje na svět, aby zakročil. S komunikací s veřejností má Irina zkušenosti nejen jako známá horolezkyně, ale i jako politička. Pracuje totiž jako náměstkyně Zakarpatské oblastní rady.
V jednom ze svých posledních příspěvků Irina vyzvala lezeckou komunitu, aby znemožnila ruským horolezcům zdolávat vrcholy světových hor. Svůj postoj vyjádřila trefným mottem „Není mír, nejsou hory“. „Pokud jste ruský občan, který s touto válkou nesouhlasí, zrušte svou horskou expedici a najděte nějaký způsob, jak pomoci nebo protestovat. Doufat, ignorovat nebo mlčet není způsob, jak zastavit válku, nyní je čas se rozhodnout!“ vyjádřila se Irina na sociálních sítích.
Irina není jedinou ukrajinskou sportovkyní, která se přidala k obraně země. Velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyinis v sobotu na Twitteru sdělil, že mezi vojáky nově působí i úspěšná ukrajinská biatlonistka Hanna Kryvonosová. „Uplatňuje teď svoje střelecké zkušenosti proti ruským agresorům,“ uvedl velvyslanec Jevhen Perebyinis.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
