Rusko chce válku ukončit do 9. května, tvrdí Ukrajina. Datum má velkou symboliku
Rusko chce ukončit válku s Ukrajinou ve stejný den, kdy oslaví své vítězství ve druhé světové válce, uvedli ukrajinští představitelé.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny řekl listu Kyiv Independent, že jejich zpravodajské informace naznačují, že Rusové chtějí ukončit válku do 9. května, což je den, který se v Rusku slaví jako vítězství nad nacisty před více než 70 lety.
Den vítězství je jedním z největších ruských svátků, mnoho škol a podniků se na tento den zavírá a po celé zemi pochodují vojenské přehlídky. Připomíná kapitulaci nacistického Německa sovětským silám v roce 1945.
Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin neustále prohlašuje, že ruská invaze na Ukrajinu je „denacifikací“ země – navzdory tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má židovský původ a nulovým důkazům o rozšířeném nacismu v zemi – toto datum má pro Rusy význam jak v minulosti, tak v současnosti.
Zpráva přichází v době, kdy válka pokračuje už přes měsíc. Během několika útoků na Ukrajině Rusko tvrdilo, že se zaměřuje spíše na nacisty než na civilisty. Například jeden ruský představitel řekl, že síly vybombardovaly počátkem tohoto měsíce jadernou výzkumnou laboratoř v Charkově, protože prapor Azov, údajně neonacistický vojenský pluk, ji plánoval vyhodit do vzduchu a obvinit Rusy.
Úředníci také uvedli, že dětská nemocnice a porodnice v Mariupolu byla cílem náletu, protože ji převzali krajně pravicoví radikálové, přestože neposkytli žádné důkazy. Političtí činitelé po celém světě, včetně Spojených států, označují útoky na nemocnice a jaderná zařízení za válečné zločiny.
Nacisté Ukrajině nevládnou
I přes to, že Putinova tvrzení o denacifikaci jsou pouhá propaganda, která má ospravedlnit ruský útok na Ukrajinu, je pravda, že Ukrajina podle zprávy NBC News zaznamenala nárůst neonacistických skupin.
Vůdce jedné skupiny, jménem Svoboda, řekl, že Ukrajinu ovládá „moskevsko-židovská mafie“, další člen označil holocaust za „zářné období“ historie. Zakladatel batalionu Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, prohlásil, že „národním záměrem“ Ukrajiny je zbavit se Židů a „podřadných ras“ žijících na Ukrajině, píše NBC.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
O zahraniční aktiva ruské ropné společnosti Lukoil projevil zájem rakouský podnikatel Bernd Bergmair, dřívější majitel Pornhubu - totiž byl v minulosti většinovým vlastníkem mediální skupiny MindGeek zahrnující pornografický internetový portál Pornhub.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Podle dřívějších informací agentury Reuters už o tyto aktivity projevilo zájem několik podniků, včetně amerických ropných gigantů ExxonMobil a Chevron. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
Divize Lukoil International GmbH, která má pod kontrolou zahraniční aktiva Lukoilu, sídlí ve Vídni. Vlastní například rafinerie v Evropě, podíly v ropných polích v Kazachstánu, Uzbekistánu, Iráku a Mexiku či stovky čerpacích stanic po celém světě. Hodnota těchto aktiv se na základě údajů z loňského roku odhaduje na 22 miliard dolarů (zhruba 455 miliard Kč), píše Reuters.
Ukrajina provedla v Rusku další útok na ropovod Družba. Ropu z Družby stále odebírá Slovensko a Maďarsko a jejich vlády dříve reagovaly negativně na přerušení dodávek způsobené ukrajinskými útoky. V tuto chvíli není zřejmé, zda a jak pondělní útok dodávky narušil. Kyjev také loni v létě zastavil tranzit ruské ropy přes své území.
Slovenský přepravce ropy Transpetrol uvedl, že neeviduje žádné výpadky dodávek ropovodem Družba. „Situace momentálně nemá žádný vliv na tranzit ropy na slovenském území a Transpetrol řídí přepravu ropy pro svého zákazníka v souladu s jeho požadavky,“ sdělil agentuře Reuters Transpetrol, který přepravuje ropu do jediné slovenské rafinerie Slovnaft.
Ve vedení Ukrajiny však neexistují žádné důkazy o nacismu. Zelenského vlastní rodina zemřela během holocaustu. V předchozím rozhovoru pro Newsweek Thomas Graham, významný člen Rady pro zahraniční vztahy a spoluzakladatel programu ruských, východoevropských a eurasijských studií na Yaleově univerzitě, řekl, že protinacistický narativ je v Rusku silný.
„Jedním z velkých ruských triumfů minulého století bylo vítězství nad nacistickým Německem, kterého sovětský lid dosáhl za ohromné oběti,“ řekl. „Putin se tedy snaží recyklovat tento protinacistický příběh, aby apeloval na velmi silné emoce jako způsob, jak získat podporu pro to, co dělá.“
