Dcera zmizelého ministra obrany Ksenia Šojguová (31): Lidé jí a dcerce přejí utrpení kvůli válce
Válka jí je podle všeho proti srsti. Dcera ruského ministra obrany Ksenia Šojguová (31) zatím invazi na Ukrajinu způsobenou i jejím otcem nijak viditelně nepodporuje. Odmítla na instagramu sdílet jakékoli propagandistické obrázky a raději se na fotkách fotí se svým miminkem. Sám ministr obrany Sergej Šojgu (66) přitom záhadně zmizel. Na veřejnosti ho nikdo neviděl už 12 dní. Co stojí za jeho zmizením?
Ksenia si na sítích neoddychne. Je dcerou ruského ministra obrany, a tak na se na ni hrne nenávist ze všech stran. Sympatická Ruska ale nadšení z bojového marasmu způsobeného i jejím otcem vůbec nesdílí. Sebe a své miminko dokonce oblékla do ukrajinských barev. Tedy tak to vidí britský Daily Mail. Zatímco je jasné, že dítě je oblečeno do modré barvy, Ksenia má možná žluté, ale spíše světle zelené tričko.
Se svou dcerkou Milanou se Ksenia fotí velice často. A to i v časech, kdy jiní Rusové podporují válečnou agresi a nosí trička s nechvalně proslulým písmenem „Z“ na podporu ruské válečné invaze na Ukrajinu.
Ksenia, světoznámá v ruském finančním průmyslu, dokonce nadále používá instagram, i když vláda jejího otce jej označila za „extrémistický“ a zablokovala k němu přístup na ruském internetu.
V nedávném příspěvku na sociálních sítích Ksenia přiznala, že její život změnila válka, ale nevyjádřila svou přímou podporu vojenskému vpádu do sousední země. „Svět se změnil na PŘED a PO,“ podotkla pouze. „Jakékoli vojenské akce jsou poslední možností, a to znamená, že jsme neměli jinou cestu ven,“ dodala podle deníku Daily Mail neurčitě.
Pod jejími fotkami s dcerkou jí lidé dávají ruskou agresi sežrat. „Některým dětem na Ukrajině nikdy nebude ani šest měsíců, protože je tvůj otec poslal do jejich hrobů,“ sdělil jí jeden z komentujících. „Proklínám tě. Tvoje děti a vnoučata zaplatí za chyby vašeho otce,“ nebral si servítky další z nich. „Přeji tvé rodině a jejím dalším generacím stejnou bolest, jako nyní cítí každá matka a každé dítě na Ukrajině,“ dodal jiný diskutér.
Ruský ministr obrany Šojgu se přitom od 11. března neobjevil na veřejnosti, uvedl server dw.com. Jeho "nepřítomnosti" si jako první všiml novinář Dmitrij Treschanin. Investigativní žurnalisté přitom s odvoláním na lidi z Šojguova okolí píší, že má problémy se srdcem.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
