Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová pro Blesk: 109 mrtvých dětí známe jménem, k tělíčkům dalších se nejde dostat

Autor: Natalja Aharkovová - 
20. března 2022
05:00

#NoFlyZone toto volání vysílá Ukrajina do světa každý den. Hlasem, který se často objevuje v zahraničních médiích, je hlas ukrajinské poslankyně Inny Sovsunové (37). Ta od začátku války odvysílala již 260 vstupů, v nichž informovala o Putinových zločinech. V rozhovoru pro Blesk nyní politička promluvila o nejnovějších událostech na Ukrajině. Rozhovor v ukrajinštině najdete zde.

Paní Inno, nejbolestivější je utrpení žen, dětí a starých lidí. Existují statistiky, kolik lidí se přímo ocitlo ve válce?

Bohužel, takové statistiky neexistují, je velmi těžké to spočítat. Stejně jako celkový počet obětí ruské invaze. A proč? Protože je v zásadě nemožné provádět takové statistiky na místech, kde probíhají aktivní boje. V Mariupolu žilo 400 000 lidí, až 30 tisíc jich mohlo být evakuováno. Nemůžeme spočítat, jaké procento lidí je v ukryto v protileteckých krytech a to ať už jsou na živu, nebo ne.

Není ani možné zjistit přesný počet lidí, kteří kvůli válce změnili bydliště. Mluvíme o více než třech milionech Ukrajinců, kteří opustili zemi. Ve skutečnosti je ale počet lidí, kteří opustili domovy, dvakrát vyšší. Mnoho lidí se přesunulo z východní, střední a jižní Ukrajiny na západ země. Jedná se o miliony lidí. Rozsah katastrofy je opravdu obrovský. V Irpini, Buče, Charkově i Mariupolu jsou v ulicích mrtvá těla. Vzhledem k tomu, že neustále dochází k ostřelování a bombardování, nelze těla vyzvednout, ani spočítat oběti.

Víme, že ve válce zemřelo již více než sto dětí. Dá se říci, kolik dětí je v ohrožení?

Dnes je to již 109 mrtvých dětí. To jsou údaje, které lze přesně potvrdit - známe jméno dítěte, okolnosti úmrtí. Skutečný počet dětských obětí je bohužel vyšší, nejsou zahrnuty do statistik. Podívejme se na Mariupol. Na divadlo, které vybombardovali Rusové. Z trosek se podařilo dostat 130 lidí. Dalších 1300 je tam  uvězněno. A polovina z nich jsou děti, protože to bylo především místo pro ukrytí dětí. Pokud nebude několik dní možné se k nim dostat, obávám se, že čísla po tomto jediném bombardování by se mohla výrazně zvýšit.

Instalace v západokyjevském Lvově. 109 prázdných kočárků jako memento 109 nejnevinnějších Putinových obětí - 109 mrtvých dětí za tři týdny války - to je číslo dětských obětí, které se podařilo identifikovat. Skutečné číslo bude mnohem vyšší Instalace v západokyjevském Lvově. 109 prázdných kočárků jako memento 109 nejnevinnějších Putinových obětí - 109 mrtvých dětí za tři týdny války - to je číslo dětských obětí, které se podařilo identifikovat. Skutečné číslo bude mnohem vyšší | Profimedia.cz

Existuje mnoho případů, které znesnadňují počítání. Když Rusové vstoupili do Irpinu a vydali se směrem na Makarov, na silnici ve Stojance (to je velká vesnice), začali střílet na auta, která se z toho místa snažila uniknout. A ta rozstřílená auta tam s rodinami stála skoro týden. Věděli jsme, že tam jsou mrtví, ale nebylo možné se na to místo dostat. Lidé zemřeli ve svých domech v Irpenu, Buchu nebo Charkově, kam není přístup. Vše bohužel spočítat nelze. Všichni se teď co nejvíce soustředí na obranu proti ruské agresi. 

Každý den dochází k problémům s evakuací civilistů z Mariupolu a dalších měst, která byla obklíčena nebo obsazena. Rusové záměrně střílí do žen a dětí. „Koridory života“ jsou velmi dlouhé. Například z Berdjansku do Záporoží lidé cestovali 14,5 hodiny. Pro srovnání: v době míru trvala cesta 2 hodiny. Řekněte nám podrobněji, jak evakuace probíhá?

Evakuace je ve všech regionech velmi obtížná. V Irpenu a Buchu byl pod ruskou palbou každý druhý koridor. V případě Mariupolu je to tragédie. Znám lidi, jejichž rodinní příslušníci tam uvízli a jsou v šoku, protože se s nimi nemohli spojit. Týden nebylo připojení, elektřina, nejdou nabíjet telefony. A takových lidí je v Mariupolu více než 300 000.

Slyšela jsem svědectví od příbuzného mého známého, který Mariupol opustil. V současné době mohou město opustit pouze osobní auta. Odjezdy autobusů nejsou žádné. Vše je na vlastní nebezpečí. Druhý den po povolení evakuace z Mariupolu byla jedna z kolon aut rozstřílena ruskými tanky. Ale i ti, kterým se podařilo uprchnout, ujdou dlouhou cestu. Protože vstříc jim, opačným směrem, se pohybují kolony s ruskou technikou, které se přesouvají do Mariupolu.

Tuším, že jeden z důvodů, proč Rusové nakonec otevřeli velmi malé koridory z města, je ten, že tak mohou během evakuace své vybavení přiblížit k Mariupolu. Ukrajinské jednotky pak nemohou na tuto techniku střílet, protože se pohybuje  po stejné trase, jakou jsou evakuováni civilisté, jen opačným směrem. 

Viděla jsem v autech evakuované lidi, jsou v hrozném stavu. Vzhledem k tomu, že Mariupol je ostřelován každých 30 minut, jsou pod palbou kobercových náletů. Bombardují i ta auta. Polovina z nich se proto obejde bez skla, případně s páskou. Dokážete si představit, jaké to je jet 14 hodin v ukrajinské zimě s dítětem v autě s rozbitým sklem? Lidé vědí, že útěkem riskují, ale jejich život je ohrožen i tehdy, pokud se rozhodnou zůstat. Smrt číhá všude a obyvatelé Mariupolu si toho jsou vědomi..

Rusové začali střílet na auta pokoušející se uniknout, popsala Inna Sovsun. Rusové začali střílet na auta pokoušející se uniknout, popsala Inna Sovsun. | Twitter

Ruská vojska si vzala Mariupol jako rukojmí, jeho obyvatelům není možné pomoci. Ukrajinští armádní představitelé tvrdí, že z vojenského hlediska nyní neexistuje žádný přístup k Mariupolu. Nejsem vojenský expert, ale je zřejmé, že poskytování vojenské pomoci městu je nyní velmi obtížné. Otevření humanitárních koridorů je ruská zástěrka, aby mohli dopravovat do města další vybavení, a tak mohli pokračovat v bombardování Mariupolu.

Navzdory válce se staráte i o mírové záležitosti, jako je školství, hodnocení. Myslíte si, že se ukrajinští studenti se budou moci brzy vrátit do lavic?

Od 14. března je ve 14 regionech Ukrajiny povolena výuka. Jde o náročný úkol, protože mnoho dětí bylo přemístěno. Žáci, kteří v současnosti žijí v Zakarpatské oblasti, jsou formálně připojeni ke školám, například v Charkovské oblasti. A pro školy to znamená, že musí tyto děti znovu zapsat do jiných vzdělávacích institucí. Většina učitelů odešla. Nyní jsme schválili změny zákona, které umožňují učitelům, kteří jsou fyzicky v zahraničí, dále pokračovat v online výuce. 

Znovuobnovený vzdělávací proces je nyní důležitější ne tak pro dosažení studijních výsledků, ale jako způsob, jak děti rozptýlit, aby se nějak vrátily do „normálního stavu“. Ale je to samozřejmě možné pouze u těch dětí, které jsou relativně v bezpečí. Můj syn, Martin, je na západní Ukrajině a může se připojit k výuce. Ale když děti mezi sebou přes Zoom o přestávce mluvily, slyšela jsem, jak popisují, kdo se kam poběží ukrýt v případě, že se rozezní sirény. 

Ukrajinské úřady neustále zdůrazňují, že se již plánuje obnova rozbombardovaných měst, škol a nemocnic. Víte, jak brzy to začne a jak to bude probíhat?

Bohužel, to vše lze začít až po konci  války. Nyní je jakákoli obnova infrastruktury bezvýznamná, protože vidíme, že ji Rusové ničí během několika minut. Co je nyní třeba udělat, je jednoduše zdokumentovat ztráty infrastruktury, aby bylo možné vypočítat potřebu mezinárodní pomoci při rekonstrukci. Od začátku ruské agrese bylo na Ukrajině bylo zničeno více než 400 škol a asi 50 nemocnic. 

Inno, vždy jste říkala, že ženy tvoří 50 % úspěchu země. Nyní se mnoho Ukrajinek chopilo zbraně a brání Ukrajinu v řadách ozbrojených sil. Znáte počet vojákyň, žen, které se zapojily do obrany?

Na začátku války bylo v ukrajinské armádě 16-17 % žen. To je malé procento, ale více než v mnoha jiných zemích včetně Evropy. Se začátkem nepřátelských akcí nejsou k dispozici žádné nové údaje o zapojení žen. Ale takových příkladů vidíme mnoho. I v parlamentu jsou ženy, které se zapojily do obrany. Jsou tam bývalé poslankyně, které aktivně bojují na frontě. Mnoho žen se stará o humanitární zásoby.

Před několika dny byla zajata jedna z nejznámějších zdravotnic Ukrajiny „Tajra“, kterou Rusové zadrželi v Mariupolu, když pomáhala při evakuaci a poskytovala lékařskou péči. Nyní se musí celá země zmobilizovat, aby přivedla Tajru zpět.

Dnes ženy dělají různé věci. Některé ženy mají plné ruce práce se záchranou dětí. To je normální. Toto je důležité poslání, jako každé jiné. Vím, že mnoho žen cítí výčitky, že opustily Ukrajinu. Apeluji na ně: nebojte se! Každý z nás dělá, co může. A zachraňovat děti je ušlechtilá práce. Navíc většina těch, kteří právě odešli do zahraničí, se aktivně podílí na pomoci Ukrajině, ukrajinské armádě a zbývajícím občanům. Vážíme si přispění každého. Je to součást našeho společného vítězství!

Mohu se zeptat na váš osobní život? Vždy zdůrazňujete, že děláte vše pro děti Ukrajiny, jako by to byly vaše vlastní. Jak vaše rodina prožívá válku, museli jste se skrývat v protileteckých krytech? Jak se snažíte uklidnit, když emoce převládají nad logikou?

Ve chvíli, kdy jsem slyšela  první výbuchy v Kyjevě, okamžitě jsem zavolala svému bývalému manželovi, se kterým máme syna. Dohodli jsme se, že Martina vezme na západní Ukrajinu. Můj syn byl v té době s mými rodiči poblíž Kyjeva. A už ve 4:30 jel exmanžel v autě za Martinem. Byl to plán, na kterém jsme se předem dohodli. Řešili jsme, že může začít válka, a co pak s dítětem. Jsem lidová poslankyně, nemohu opustit město, mohly by se konat schůze v parlamentu. Pokud ve většině případů ženy utíkaly s dětmi, v našem případě to byl otec. Martin proto naštěstí výbuchy nad Kyjevem ani neslyšel, dvě noci předtím kvůli začátku dálkového studia nocoval u rodičů.

Poslankyně Inna Sovsunová se svým synem Martinem, kterého před válkou ukryla u příbuzných na západě Ukrajiny Poslankyně Inna Sovsunová se svým synem Martinem, kterého před válkou ukryla u příbuzných na západě Ukrajiny | Twitter

Moji rodiče žijí 8 let poblíž Kyjeva, předtím mimochodem bydleli v Charkově. Odešli jsme tam v roce 2014. Měli jsme tehdy obavy, že by mohla nastat situace, která se stala v Doněcku. Když začala válka, zavolala jsem rodičům a oni také hned odjeli na západ země, odkud pocházejí. Druhý den v 6 hodin ráno mi matka napsala, že se otec vrací do Kyjeva. Ptám se, jak se vrací? Je mu 61 let, má bolavá kolena, špatně se mu chodí. Volám tátovi, ptám se, co děláš? A on říká: ‚Jdu bránit hlavní město Ukrajiny – město Kyjev! Nemůžu chodit, budu se plazit.“

Pak jsme s ním 3 dny neměli žádný kontakt, maminka plakala, měli jsme velké obavy. Pak se naštěstí ozval, pomáhal při evakuacích. Můj muž se první den mobilizoval. Už předtím sloužil a já věděla, že se do služby vrátí. Neviděla jsem ho od začátku války… Když byl v Kyjevě vyhlášen dvoudenní zákaz vycházení, myslela jsem, že bych mohla tento čas strávit s Martinem. Proto k vám nyní mluvím ze západní Ukrajiny. Opravdu jsem chtěla vidět svého syna. V zájmu našich dětí – Sláva Ukrajině!

12:15
Dnes

Největší hrozbou pro bezpečnost je ruský imperialismus, je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila. Po jednání s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem v Budapešti to řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Szijjártó zopakoval postoj Maďarska, které napadené zemi nedodává zbraně.

10:43
Dnes

Španělsko ani Řecko nedodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany, které Kyjev žádá k obraně před stupňujícími se ruskými útoky. Madrid však pošle baterii raket do systému Patriot. Informoval o tom dnes deník El País a agentura Reuters. Obě jihoevropské země byly v posledních dnech pod tlakem partnerů z Evropské unie, aby systémy Ukrajině poskytly.

8:50
Dnes

Ukrajinský soud dnes poslal do vyšetřovací vazby ministra zemědělství Mykolu Solského, podezřelý je z nezákonného nákupu státních pozemků. Soudce stanovil kauci ve výši 75,7 milionu hřiven (asi 44,8 milionu korun), píše agentura Ukrinform. Solskyj obvinění odmítá. Týkají se událostí z let 2017 až 2021, tedy z doby před jeho nástupem do funkce.

Zobrazit celý online

Video  Epicentrum - Tomáš Pojar  - Vera Renovica, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa