Praha 6 chce přejmenovat ulici před ruskou ambasádou. „Zvěrstva budou mít na svých vizitkách,“ zamýšlí Kolář
Hlavní město už v minulých letech vyjádřilo symbolickou podporu obětem současného ruského režimu. Z rozhodnutí magistrátu se přejmenovalo náměstí Pod Kaštany, u něhož sídlí ruské velvyslanectví, na náměstí Borise Němcova po opozičním liberálním ruském politikovi. Dejvická radnice hodlá zajít ještě dál. „Ocásek“ Korunovační ulice, kde má dnes velvyslanectví formálně adresu, by ráda přejmenovala na Ukrajinských hrdinů. Opět by záměr musel posvětit magistrát. Starostovi Prahy 6 Ondřeji Koláři (TOP 09) vadí, že vedení města se k záměru dosud nevyjádřilo.
Úmysl přejmenovat západní konec Korunovační, konkrétně část mezi náměstím Borise Němcova a mostkem, který vede přes železnici, oznámila dejvická radnice s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu. Záměr posvětilo zastupitelstvo Prahy 6. „Schválili jsme, že požádáme hlavní město o přejmenování. Dopis panu primátorovi už je na cestě,“ uvedl dříve starosta Kolář. Uběhlo několik týdnů a odpovědi se dle svých slov nedočkal. Součinnost magistrátu je přitom klíčová.
„Tohle bohužel nemůžeme udělat sami, k tomu potřebujeme souhlas hlavního města. Pan primátor na tohle naše přání ale zatím nijak nereagoval,“ uvedl Kolář ve svém příspěvku na Facebooku, kde se zároveň obrátil na Pražany, zda by jej v úsilí nepodpořili. „Chtěl bych vás poprosit, jestli byste ho po sítích trošku nerozšířili, třeba to tomu pomůže.“
Most v modré a žluté
Nejednalo by se o první symbolický akt namířený proti nevyzpytatelnému chování Ruska, které bezmála před měsícem poslalo svá vojska na Ukrajinu. Zlovolný akt přitom doprovází zprávy o mrtvých civilistech, ženách i dětech. Hlavní město už dříve nechalo natřít modrožlutými pruhy, tedy barvami ukrajinské vlajky, zábradlí zmiňovaného mostu v Korunovační, doslova na dohled ruské ambasádě. Již dříve navíc přejmenovalo nynější náměstí Borise Němcova.
„Myslím si, že řada rusky hovořících lidí, kteří nyní v Praze bydlí, tuto změnu uvítá, protože pojmenováváme náměstí po významném ruském politikovi, který například odsuzoval ruskou anexi Krymu,“ uvedl tehdy před dvěma roky primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Spolu s náměstím došlo k pojmenování pěšího úseku Stromovku, který vede kolem areálu ruské ambasády a nese jméno promenáda Anny Politkovské, ruské novinářky, která byla zastřelena.
„Podle mě vážně nejde o žádné ukvapené gesto – Ukrajina tři týdny statečně bojuje nejen za sebe, ale i za Evropu, a to za cenu obrovských obětí. Považuji za naší povinnost postarat se o to, aby se na ně ani v budoucnu nezapomnělo,“ míní Kolář, který je zároveň poslancem. „Že si zvěrstva Putinova režimu bude muset ruské zastoupení v Praze připomínat na každé své vizitce? Ano. Ale to je opravdu to nejmenší, co pro Ukrajince můžeme udělat.“
Pražská TOP 09 v pátek oznámila že přejmenování ulice navrhne příští týden na zastupitelstvu hl. města. Návrh podpoří koaliční Praha Sobě a Piráti. Opoziční ANO se záměrem v navrhované podobě nesouhlasí a ODS se jí dosud nezabývala. „Komisi již byl návrh na přejmenování části Korunovační ulice předán, takže proces běží,“ řek v pátek primátor Hřib.
Jméno pro bezejmenný most?
Na pořadu dne je ještě jedna změna. A to pojmenování mostu v Korunovační ulici. Ten by dejvická radnice ráda věnovala Vitaliji Skakunovi (†26), jenž se stal obětí války na Ukrajině. Zemřel při obraně města Heničesk, kdy podminoval most, aby přes něj nemohly postupující ruské síly. Úkol dokončil, ale neměl dostatek času pro to, aby se stáhl.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.
Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.
„(Letouny) MiG-29 dnes zachytily ruský průzkumný letoun nad Baltským mořem, stejně jako včera,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V úterý dvojice polských stíhaček podle operačního velení polské armády doprovodila ruský průzkumný stroj Il-20, který měl vypnutý transpondér a nedodal ani patřičný letový plán. Ruský letoun nenarušil polský vzdušný prostor, uvedla Varšava. Moskva se nevyjádřila.
Baltské moře je důležitou zásobovací trasou pro NATO a má klíčový hospodářský význam pro jednotlivé baltské země. Severoatlantická aliance eviduje systematickou špionáž tamní vojenské infrastruktury ze strany Ruska, které má přístup k Baltskému moři díky kaliningradské exklávě a pobřeží kolem Petrohradu.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, chce projednat cestu k možnému americko-ruskému summitu a požádat o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko.
Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás uvedl, že státníci hodlají uzavřít dohody o spolupráci v oblasti energetiky, obranného průmyslu, hospodářství a financí. „Některé z nich už byly vyjednány, v některých případech jednání pokračují,“ uvedl Gulyás. Orbán dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, píše Reuters.
Orbán a Trump by podle Gulyáse také mohli projednat možné setkání představitelů Spojených států a Ruska, které by bylo zaměřené na zprostředkování míru v rusko-ukrajinské válce. Trump tento měsíc oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti. Později prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání teď nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.
