Praha 6 chce přejmenovat ulici před ruskou ambasádou. „Zvěrstva budou mít na svých vizitkách,“ zamýšlí Kolář
Hlavní město už v minulých letech vyjádřilo symbolickou podporu obětem současného ruského režimu. Z rozhodnutí magistrátu se přejmenovalo náměstí Pod Kaštany, u něhož sídlí ruské velvyslanectví, na náměstí Borise Němcova po opozičním liberálním ruském politikovi. Dejvická radnice hodlá zajít ještě dál. „Ocásek“ Korunovační ulice, kde má dnes velvyslanectví formálně adresu, by ráda přejmenovala na Ukrajinských hrdinů. Opět by záměr musel posvětit magistrát. Starostovi Prahy 6 Ondřeji Koláři (TOP 09) vadí, že vedení města se k záměru dosud nevyjádřilo.
Úmysl přejmenovat západní konec Korunovační, konkrétně část mezi náměstím Borise Němcova a mostkem, který vede přes železnici, oznámila dejvická radnice s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu. Záměr posvětilo zastupitelstvo Prahy 6. „Schválili jsme, že požádáme hlavní město o přejmenování. Dopis panu primátorovi už je na cestě,“ uvedl dříve starosta Kolář. Uběhlo několik týdnů a odpovědi se dle svých slov nedočkal. Součinnost magistrátu je přitom klíčová.
„Tohle bohužel nemůžeme udělat sami, k tomu potřebujeme souhlas hlavního města. Pan primátor na tohle naše přání ale zatím nijak nereagoval,“ uvedl Kolář ve svém příspěvku na Facebooku, kde se zároveň obrátil na Pražany, zda by jej v úsilí nepodpořili. „Chtěl bych vás poprosit, jestli byste ho po sítích trošku nerozšířili, třeba to tomu pomůže.“
Most v modré a žluté
Nejednalo by se o první symbolický akt namířený proti nevyzpytatelnému chování Ruska, které bezmála před měsícem poslalo svá vojska na Ukrajinu. Zlovolný akt přitom doprovází zprávy o mrtvých civilistech, ženách i dětech. Hlavní město už dříve nechalo natřít modrožlutými pruhy, tedy barvami ukrajinské vlajky, zábradlí zmiňovaného mostu v Korunovační, doslova na dohled ruské ambasádě. Již dříve navíc přejmenovalo nynější náměstí Borise Němcova.
„Myslím si, že řada rusky hovořících lidí, kteří nyní v Praze bydlí, tuto změnu uvítá, protože pojmenováváme náměstí po významném ruském politikovi, který například odsuzoval ruskou anexi Krymu,“ uvedl tehdy před dvěma roky primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Spolu s náměstím došlo k pojmenování pěšího úseku Stromovku, který vede kolem areálu ruské ambasády a nese jméno promenáda Anny Politkovské, ruské novinářky, která byla zastřelena.
„Podle mě vážně nejde o žádné ukvapené gesto – Ukrajina tři týdny statečně bojuje nejen za sebe, ale i za Evropu, a to za cenu obrovských obětí. Považuji za naší povinnost postarat se o to, aby se na ně ani v budoucnu nezapomnělo,“ míní Kolář, který je zároveň poslancem. „Že si zvěrstva Putinova režimu bude muset ruské zastoupení v Praze připomínat na každé své vizitce? Ano. Ale to je opravdu to nejmenší, co pro Ukrajince můžeme udělat.“
Pražská TOP 09 v pátek oznámila že přejmenování ulice navrhne příští týden na zastupitelstvu hl. města. Návrh podpoří koaliční Praha Sobě a Piráti. Opoziční ANO se záměrem v navrhované podobě nesouhlasí a ODS se jí dosud nezabývala. „Komisi již byl návrh na přejmenování části Korunovační ulice předán, takže proces běží,“ řek v pátek primátor Hřib.
Jméno pro bezejmenný most?
Na pořadu dne je ještě jedna změna. A to pojmenování mostu v Korunovační ulici. Ten by dejvická radnice ráda věnovala Vitaliji Skakunovi (†26), jenž se stal obětí války na Ukrajině. Zemřel při obraně města Heničesk, kdy podminoval most, aby přes něj nemohly postupující ruské síly. Úkol dokončil, ale neměl dostatek času pro to, aby se stáhl.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
Vrtulníková jednotka pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š dorazí do Polska v řádu hodin. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Počítá se s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.
„V řádech hodin by měly dosáhnout území Polské republiky,“ řekla ministryně. Polsko v noci na středu zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony.
Rusko při společném vojenském cvičení s Běloruskem, jehož se účastní na 30.000 vojáků, otestovalo hypersonickou střelu Cirkon (Zirkon), kterou vyslalo na cíl v Barentsově moři. S odvoláním na dnešní vyjádření Moskvy o tom informuje agentura Reuters.
„Podle objektivních monitorovacích údajů získaných v reálném čase byl cíl zničen přímým zásahem,“ konstatovalo ruské ministerstvo obrany, které už střelu testovalo opakovaně v minulosti. Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters už v roce 2019 uvedl, že Cirkon je schopen letět rychlostí zhruba devětkrát vyšší než rychlost zvuku a zasáhnout cíle na moři i na souši na vzdálenost více než 1000 kilometrů.
