Praha 6 chce přejmenovat ulici před ruskou ambasádou. „Zvěrstva budou mít na svých vizitkách,“ zamýšlí Kolář
Hlavní město už v minulých letech vyjádřilo symbolickou podporu obětem současného ruského režimu. Z rozhodnutí magistrátu se přejmenovalo náměstí Pod Kaštany, u něhož sídlí ruské velvyslanectví, na náměstí Borise Němcova po opozičním liberálním ruském politikovi. Dejvická radnice hodlá zajít ještě dál. „Ocásek“ Korunovační ulice, kde má dnes velvyslanectví formálně adresu, by ráda přejmenovala na Ukrajinských hrdinů. Opět by záměr musel posvětit magistrát. Starostovi Prahy 6 Ondřeji Koláři (TOP 09) vadí, že vedení města se k záměru dosud nevyjádřilo.
Úmysl přejmenovat západní konec Korunovační, konkrétně část mezi náměstím Borise Němcova a mostkem, který vede přes železnici, oznámila dejvická radnice s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu. Záměr posvětilo zastupitelstvo Prahy 6. „Schválili jsme, že požádáme hlavní město o přejmenování. Dopis panu primátorovi už je na cestě,“ uvedl dříve starosta Kolář. Uběhlo několik týdnů a odpovědi se dle svých slov nedočkal. Součinnost magistrátu je přitom klíčová.
„Tohle bohužel nemůžeme udělat sami, k tomu potřebujeme souhlas hlavního města. Pan primátor na tohle naše přání ale zatím nijak nereagoval,“ uvedl Kolář ve svém příspěvku na Facebooku, kde se zároveň obrátil na Pražany, zda by jej v úsilí nepodpořili. „Chtěl bych vás poprosit, jestli byste ho po sítích trošku nerozšířili, třeba to tomu pomůže.“
Most v modré a žluté
Nejednalo by se o první symbolický akt namířený proti nevyzpytatelnému chování Ruska, které bezmála před měsícem poslalo svá vojska na Ukrajinu. Zlovolný akt přitom doprovází zprávy o mrtvých civilistech, ženách i dětech. Hlavní město už dříve nechalo natřít modrožlutými pruhy, tedy barvami ukrajinské vlajky, zábradlí zmiňovaného mostu v Korunovační, doslova na dohled ruské ambasádě. Již dříve navíc přejmenovalo nynější náměstí Borise Němcova.
„Myslím si, že řada rusky hovořících lidí, kteří nyní v Praze bydlí, tuto změnu uvítá, protože pojmenováváme náměstí po významném ruském politikovi, který například odsuzoval ruskou anexi Krymu,“ uvedl tehdy před dvěma roky primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Spolu s náměstím došlo k pojmenování pěšího úseku Stromovku, který vede kolem areálu ruské ambasády a nese jméno promenáda Anny Politkovské, ruské novinářky, která byla zastřelena.
„Podle mě vážně nejde o žádné ukvapené gesto – Ukrajina tři týdny statečně bojuje nejen za sebe, ale i za Evropu, a to za cenu obrovských obětí. Považuji za naší povinnost postarat se o to, aby se na ně ani v budoucnu nezapomnělo,“ míní Kolář, který je zároveň poslancem. „Že si zvěrstva Putinova režimu bude muset ruské zastoupení v Praze připomínat na každé své vizitce? Ano. Ale to je opravdu to nejmenší, co pro Ukrajince můžeme udělat.“
Pražská TOP 09 v pátek oznámila že přejmenování ulice navrhne příští týden na zastupitelstvu hl. města. Návrh podpoří koaliční Praha Sobě a Piráti. Opoziční ANO se záměrem v navrhované podobě nesouhlasí a ODS se jí dosud nezabývala. „Komisi již byl návrh na přejmenování části Korunovační ulice předán, takže proces běží,“ řek v pátek primátor Hřib.
Jméno pro bezejmenný most?
Na pořadu dne je ještě jedna změna. A to pojmenování mostu v Korunovační ulici. Ten by dejvická radnice ráda věnovala Vitaliji Skakunovi (†26), jenž se stal obětí války na Ukrajině. Zemřel při obraně města Heničesk, kdy podminoval most, aby přes něj nemohly postupující ruské síly. Úkol dokončil, ale neměl dostatek času pro to, aby se stáhl.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
Rusko dnes vzkázalo Japonsku, že jakýkoliv dialog ohledně mírové smlouvy, která by formálně ukončila válku z roku 1945 mezi těmito zeměmi, bude možný, až Tokio opustí své protiruské postoje. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusko a Japonsko vedou dlouhodobý spor o jižní část Kurilských ostrovů. Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a souostroví bylo připojeno k tehdejšímu Sovětskému svazu. Nová japonská premiérka Sanae Takaičiová minulý týden v projevu Rusko kritizovala kvůli jeho agresi proti Ukrajině, uvedla však také, že Japonsko se drží „své politiky s cílem vyřešit územní otázku a uzavřít mírovou smlouvu“ s Ruskem, které je nástupnickým státem Sovětského svazu.
