Pražské asistenční centrum pro uprchlíky se přesune z Kongresového centra na jiné místo
Asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky v Kongresovém centru Praha (KCP) se v následujících týdnech přestěhuje. Přesné datum stěhování a místo, kam se přesune, v příštím týdnu projedná magistrátní krizový štáb. ČTK to řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Potvrdil tak informace České televize (ČT) o přemístění centra. Přesunout by se mělo podle informací ČTK na začátku dubna zřejmě do Vysočan na náměstí OSN. Jedním z důvodů stěhování je předsednictví ČR v Evropské unii, jehož akce se budou zčásti konat v budově KCP.
Uprchlíci z Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi, si v asistenčním centru mohou mimo jiné vyřídit potřebné doklady. „Nad místem a datem přesunu se momentálně vede diskuse. Bude to jedním z bodů úterního jednání krizového štábu. Zda již v úterý padne rozhodnutí, uvidíme,“ řekl Hlubuček. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČT řekl, že jakmile město rozhodne, informaci zveřejní, aby se ji dozvěděli uprchlíci.
Na náměstí OSN by se asistenční centrum podle informací ČTK mělo otevřít v budově dříve využívané Komerční bankou. Objekt je z přelomu 80. a 90. let minulého století.
Centrum v KCP je v provozu od začátku března. Přesunulo se tam z hlavní budovy městské knihovny na Mariánském náměstí, která přestala kapacitně stačit. Centrum od začátku funguje současně pro Prahu a Středočeský kraj, tedy pro regiony, kam v ČR míří nejvíc příchozích z Ukrajiny. Uprchlíci si zde vyřídí dokumenty, jsou zde úředníci z úřadu práce a pobočky tu zřídily některé banky, u kterých si mohou Ukrajinci zdarma založit účet.
V centru v KPC bylo zatím odbaveno 43 830 lidí prchajících před ruskou invazí, z toho 2220 za čtvrtek. V počátku svého fungování muselo kvůli náporu příchozích dokonce přechodně omezit provoz. Z uprchlíků, kteří se zaregistrovali v hlavním městě, jich zatím nejvíce nahlásilo pobyt v Praze 4, 10 a 5.
Estonské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského charge d'affaires kvůli incidentu, při kterém ruský vrtulník Mi-8 narušil vzdušný prostor pobaltské republiky. Dnes o tom informovala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Vztahy mezi Ruskem a Estonskem, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, se prudce zhoršily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruská helikoptéra v neděli 7. září bez povolení a s vypnutým odpovídačem vstoupila do estonského vzdušného prostoru u ostrova Vaindloo ve Finském zálivu, kde zůstala asi čtyři minuty. Stroj s estonskými úřady nesdílel žádný letový plán a ani s nimi nenavázal radiové spojení.
Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
„Tento případ ukazuje, že nesmíme nechat Schengen zneužívat k nepřátelským aktivitám. Agenti krytí diplomatickými výsadami nesmí mít volný prostor k působení v celé Evropě. Budu dál prosazovat na evropské úrovni příslušná omezení, v prvé řadě vůči ruským diplomatům,“ řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Evropská unie úzce koordinuje přípravu nových sankcí proti Rusku se Spojenými státy, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa, který je na návštěvě Finska. Evropská komise (EK) nyní připravuje devatenáctý soubor sankčních opatření, představen by mohl být v příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale také finančních služeb.
„Musíme tu válku zastavit, musíme podporovat Ukrajinu a zvýšit tlak na Rusko,“ uvedl Costa. „Naše úsilí koordinujeme s USA, aby sankce byly ještě účinnější a donutily (ruského prezidenta Vladimira) Putina usednout k jednacímu stolu,“ dodal předseda unijních summitů.
