Odvrací se Čína od Ruska? Si Ťin-pching: Válku je třeba co nejdřív ukončit!
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes ve videohovoru americkému prezidentovi Joeu Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu a válka musí skončit. S odkazem na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters. Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír.
Si řekl šéfovi Bílého domu, že vztahy mezi státy se nemohou přetavit do konfrontace. Konflikty a konfrontace totiž podle něj nejsou v ničím zájmu. Čínský prezident také poznamenal, že „krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět“.
„Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a jako dvě největší světové ekonomiky máme povinnost nejen vést čínsko-americké vztahy správným směrem, ale také převzít naši mezinárodní odpovědnost a usilovat o mír a klid ve světě,“ uvedl Si. Za hlavní priority označil „pokračovat v dialogu a vyjednávání, vyhnout se civilním obětem, zabránit humanitární krizi, ukončit boje a co nejdříve ukončit válku“.
Zároveň ale Si podle agentury Kjódó Bidenovi řekl, že Čína nesouhlasí se sankcemi proti Rusku a že doufá, že nenastane druhá studená válka.
Rozhovor obou lídrů podle Bílého domu trval bezmála dvě hodiny. Biden měl podle agentury AFP čínského prezidenta vyzvat, aby se kvůli ruské invazi na Ukrajinu distancoval od ruského prezidenta Vladimira Putina.
Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi popsal, jaké „důsledky by měla čínská materiální podpora Rusku, které brutálně útočí na ukrajinská města a civilisty“.
Nepodporujte Rusko!
Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová dříve dnes uvedla, že Čína by měla stát na správné straně historie a neměla by finančně nebo jiným způsobem Rusku ulehčovat od sankcí.
Americký představitel, který o obsahu telefonátu informoval novináře, řekl, že rozhovor byl „přímý, věcný a podrobný“, píše agentura Reuters. Biden podle téhož zdroje čínskému prezidentovi řekl, že Čína by v případě materiální podpory Ruska ve válce na Ukrajině čelila důsledkům nejen ze strany USA, ale i širšího světa. „Uvidíme, jaká rozhodnutí Čína v následujících dnech a týdnech učiní,“ uvedl činitel.
Obavy o Tchaj-wan
Hovor se také týkal Tchaj-wanu. Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a v blízkosti ostrovů posílil své vojenské aktivity. To vyvolává obavy Washingtonu a Tchaj-peje , že by se Peking mohl rozhodnout následovat ruského příkladu a použít proti Tchaj-wanu vojenskou sílu.
Biden podle amerického představitele Siovi zopakoval, že americká podpora Tchaj-wanu je nadále skálopevná. Si podle agentury Kjódó varoval, že „nezvládnutí tchajwanské otázky by mělo rozvratný dopad na bilaterální vztahy“.
Čína se v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér; odmítla odsoudit Rusko za invazi, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v posledních dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.
Chce Čína pomoci Rusku?
List Politico dnes s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele EU napsal, že unijní lídři mají „velmi důvěryhodné důkazy“, že Čína zvažuje poskytnutí vojenské pomoci Rusku. O jakou konkrétní pomoc Moskva požádala, přitom neupřesnil.
„Znepokojuje nás skutečnost, že Čína flirtuje s Rusy,“ řekl zdroj. Pokud by Peking přistoupil na ruskou žádost, je EU podle zdroje připravena proti Číně zavést obchodní bariéry, jelikož „to je jediný jazyk, kterému Peking rozumí“. Podle Politico není jasné, zda tvrzení unijního činitele vycházelo z informací amerických zpravodajských služeb, nebo ze zpravodajských informací členských zemí EU.
Iniciativa Dárek pro Putina za jeden den a několik hodin shromáždila peníze potřebné na raketu s plochou drahou letu Flamingo pro ukrajinskou armádu. O sbírce na raketu pojmenovanou DANA 1 po nedávno zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Daně Drábové informovala iniciativa ve středu, dnes odpoledne se podle webu sbírky shromáždilo potřebných 12,5 milionu korun. Drábová se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.
Dnes kolem 17:30 bylo na kontě sbírky víc než 12,65 milionu korun. Dárců přispělo víc než 8000.
Litevský prezident Gitanas Nausėda oznámil, že ruská vojenská letadla narušila vzdušný prostor země. Na síti X zveřejnil prohlášení, ve kterém uvedl, že porušení se dopustil ruský stíhací letoun a transportní letadlo.
„Důrazně odsuzuji nedávné narušení vzdušného prostoru ruskou stíhačkou a transportním letadlem z Kaliningradské oblasti. Jedná se o do očí bijící porušení mezinárodního práva a územní celistvosti Litvy. A my musíme reagovat,“ řekl Nausėda.
Dodal, že incident „opět potvrzuje důležitost posílení připravenosti evropské protivzdušné obrany“. Podle Nausedy si ministerstvo zahraničí předvolá zástupce ruského velvyslanectví na protest proti „bezohlednému a nebezpečnému chování“.
Rusko se k prohlášení litevského prezidenta zatím nevyjádřilo.
Ruský prezident dnes nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.
Putin a jeho čínský protějšek Si ještě před ruskou invazí na Ukrajinu ohlásili v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné 'zakázané' oblasti spolupráce“.
