Rozhovory mezi Rusy a Ukrajinci pokračují. Moskva mírní postoj. Kdy se sejdou Zelenskyj s Putinem?
Moskva při jednáních s Kyjevem zmírňuje svůj postoj a o některých jejích dřívějších požadavcích už se nejedná, uvedl podle agentury Unian poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Diplomatické rozhovory mezi oběma zeměmi pokračují prostřednictvím videospojení. Jedná se o vojenských, politických a humanitárních otázkách, sdělila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury Reuters.
Podle zástupců obou stran nejsou vyjednávání snadná, existuje ale podle nich naděje na možný kompromis. Ukrajina ve středu od Ruska vyžadovala poskytnutí absolutní bezpečnostní záruky, odmítla ale model švédské či rakouské neutrality. Podle Moskvy ale naopak Kyjev s touto nabídkou na jednání sám přišel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že postoje Ukrajiny a Ruska při vyjednávání zní realističtěji, ale jednání pokračují a bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Ještě optimističtěji z ukrajinského pohledu než Zelenského vyjádření vyznívá nový komentář prezidentova poradce Podoljaka, který se jednání přímo účastní.
„V poslední době se ruská delegace výrazně umírnila. Nyní posuzuje okolní svět objektivněji,“ citovala Podoljakova slova ukrajinská agentura Unian. Napsala, že Rusko podle Podoljaka na začátku jednání přišlo s mnohými požadavky, o nichž už strany rozhovorů nediskutují.
„Zcela si (ruští představitelé) uvědomují těžkosti, v nichž se ocitli. Celý svět se přesvědčil, že druhá nejsilnější armáda musí žádat o pomoc Čínu, Bělorusko, Kazachstán nebo Kyrgyzstán, protože se setkala s odporem Ukrajiny, která mimochodem nikdy nebyla vojenským státem,“ okomentoval Podoljak průběh bojů.
Podoljak v rozhovoru s americkou mediální společností PBS rovněž řekl, že už v nejbližších dnech by se mohlo uskutečnit přímé jednání prezidentů Ukrajiny a Ruska. Poprvé od ruské invaze spolu ve středu hovořili o Ukrajině bezpečnostní poradci prezidentů USA a Ruska, vlastní diplomatické kanály ve snaze o vyřešení situace využívá Turecko či Izrael, s oběma stranami konfliktu opakovaně telefonují i francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že vyjednávání nejsou jednoduchá, vidí však naději na kompromis. Ukrajinský prezident Zelenskyj ale nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, vyplývá z vyjádření bezpečnostního poradce Oleksije Arestovyče, který poskytl rozhovor italskému deníku La Repubblica. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dříve agentuře Reuters řekl, že pro zastavení bojů je mimo jiné potřeba, aby Kyjev uznal jako ruský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, a přiznal nezávislost dvěma republikám vyhlášeným ve stejném roce na východě Ukrajiny proruskými separatisty.
Peskov dnes podle agentury TASS k jednáním řekl, že „dojednání dokumentu, shoda na všech dobře známých parametrech a jejich splnění může rychle ukončit to, co se děje“ na Ukrajině. Bližší podrobnosti k tomu, jaké parametry má na mysli, ale nesdělil. Prohlásil také, že ruská delegace vyvíjí při rozhovorech větší snahu než ukrajinští zástupci.
Zelenskyj: V Evropě opět vyrostla zeď
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes poslancům německého Spolkového sněmu přes telemost připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.
„Ruská armáda nerozlišuje mezi civilisty a vojáky, střílí na všechny,“ prohlásil Zelenskyj. „Zatímco k vám mluvím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla,“ řekl. Poznamenal, že bomby dopadají i na památník v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili během dvou dnů skoro 34 000 Židů. Připomenul, že tento památník loni navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Proč se to děje?“, položil si otázku.
Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na dnešek stalo terčem útoků Ruska. Zranění podle místních úřadů utrpělo v Kyjevě nejméně 14 osob, napsala agentura Reuters. „Noční útok ruských dronů a raket byl dosud jedním z největších kombinovaných útoků na hlavní město,“ citoval Reuters vojenskou správu metropole.
Rusko na Ukrajinu přes noc vyslalo 14 balistických raket a 250 dronů, hlavně na Kyjev, uvedlo ukrajinské letectvo. Zraněno bylo 14 lidí.
Dobrý den, vážení čtenáři,
Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na dnešek stalo terčem ruského dronového a raketového útoku, při kterém utrpěly zranění nejméně dvě osoby. Oznámil to kyjevský starosta Vitalij Kličko. Podle svědků otřásla městem série výbuchů, napsala agentura Reuters.
„Výbuchy v hlavním městě. Byla aktivována protivzdušná obrana. Město a region se staly terčem kombinovaného útoku nepřítele,“ uvedl Kličko. „Dvě osoby byly zraněny,“ dodal. Podle informací šéf regionální vojenské správy Ihora Tkačenka vypukly v Kyjevě nejméně dva požáry.
Ukrajina netouží po ničem jiném, než aby žila v míru a aby se stala součástí Evropské unie, což ale ruský prezident Vladimir Putin nehodlá podle Zelenského připustit. „Buduje v Evropě novou zeď mezi svobodou a nesvobodou,“ řekl prezident. Zelenskyj uvedl, že zatímco za sovětské blokády západní části Berlína bylo možné město zásobovat letecky, v případě Kyjeva, který se snaží obklíčit ruská armáda, to není možné. Ukrajina proto podle Zelenského potřebuje zajistit vzdušný prostor.
„Je těžké bránit naši zemi bez vaší pomoci, je těžké bez vás bránit Evropu.,“ řekl prezident. „Po 80 letech jsou naše města opět rozbombardovaná. Kde je historická odpovědnost?“ uvedl. Projev ke Spolkovému sněmu Zelenskyj zakončil výzvou ke kancléři, aby zasáhnul. „Pane kancléři Scholzi, rozbijte tu zeď nesvobody,“ dodal.
