Rozhovory mezi Rusy a Ukrajinci pokračují. Moskva mírní postoj. Kdy se sejdou Zelenskyj s Putinem?
Moskva při jednáních s Kyjevem zmírňuje svůj postoj a o některých jejích dřívějších požadavcích už se nejedná, uvedl podle agentury Unian poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Diplomatické rozhovory mezi oběma zeměmi pokračují prostřednictvím videospojení. Jedná se o vojenských, politických a humanitárních otázkách, sdělila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury Reuters.
Podle zástupců obou stran nejsou vyjednávání snadná, existuje ale podle nich naděje na možný kompromis. Ukrajina ve středu od Ruska vyžadovala poskytnutí absolutní bezpečnostní záruky, odmítla ale model švédské či rakouské neutrality. Podle Moskvy ale naopak Kyjev s touto nabídkou na jednání sám přišel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že postoje Ukrajiny a Ruska při vyjednávání zní realističtěji, ale jednání pokračují a bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Ještě optimističtěji z ukrajinského pohledu než Zelenského vyjádření vyznívá nový komentář prezidentova poradce Podoljaka, který se jednání přímo účastní.
„V poslední době se ruská delegace výrazně umírnila. Nyní posuzuje okolní svět objektivněji,“ citovala Podoljakova slova ukrajinská agentura Unian. Napsala, že Rusko podle Podoljaka na začátku jednání přišlo s mnohými požadavky, o nichž už strany rozhovorů nediskutují.
„Zcela si (ruští představitelé) uvědomují těžkosti, v nichž se ocitli. Celý svět se přesvědčil, že druhá nejsilnější armáda musí žádat o pomoc Čínu, Bělorusko, Kazachstán nebo Kyrgyzstán, protože se setkala s odporem Ukrajiny, která mimochodem nikdy nebyla vojenským státem,“ okomentoval Podoljak průběh bojů.
Podoljak v rozhovoru s americkou mediální společností PBS rovněž řekl, že už v nejbližších dnech by se mohlo uskutečnit přímé jednání prezidentů Ukrajiny a Ruska. Poprvé od ruské invaze spolu ve středu hovořili o Ukrajině bezpečnostní poradci prezidentů USA a Ruska, vlastní diplomatické kanály ve snaze o vyřešení situace využívá Turecko či Izrael, s oběma stranami konfliktu opakovaně telefonují i francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že vyjednávání nejsou jednoduchá, vidí však naději na kompromis. Ukrajinský prezident Zelenskyj ale nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, vyplývá z vyjádření bezpečnostního poradce Oleksije Arestovyče, který poskytl rozhovor italskému deníku La Repubblica. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov dříve agentuře Reuters řekl, že pro zastavení bojů je mimo jiné potřeba, aby Kyjev uznal jako ruský poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, a přiznal nezávislost dvěma republikám vyhlášeným ve stejném roce na východě Ukrajiny proruskými separatisty.
Peskov dnes podle agentury TASS k jednáním řekl, že „dojednání dokumentu, shoda na všech dobře známých parametrech a jejich splnění může rychle ukončit to, co se děje“ na Ukrajině. Bližší podrobnosti k tomu, jaké parametry má na mysli, ale nesdělil. Prohlásil také, že ruská delegace vyvíjí při rozhovorech větší snahu než ukrajinští zástupci.
Zelenskyj: V Evropě opět vyrostla zeď
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes poslancům německého Spolkového sněmu přes telemost připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.
„Ruská armáda nerozlišuje mezi civilisty a vojáky, střílí na všechny,“ prohlásil Zelenskyj. „Zatímco k vám mluvím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla,“ řekl. Poznamenal, že bomby dopadají i na památník v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili během dvou dnů skoro 34 000 Židů. Připomenul, že tento památník loni navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Proč se to děje?“, položil si otázku.
Na anektovaném Krymu ruské úřady zavedly další omezení na tankování benzínu. Jednorázově si řidič smí načerpat 20 litrů, oznámil dnes Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený šéf správy na poloostrově. Koncem září úřady na Krymu omezily prodej benzínu na 30 litrů při jednom nákupu, teď se toto množství ještě snížilo o deset litrů, poznamenal server BBC News. Tedy pokud zákazník najde zásobenou stanici.
Už v srpnu ruská média informovala o nedostatku benzinu a o frontách aut před čerpacími stanicemi v některých ruských regionech včetně Krymu. Od té doby útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie a další zařízení a zásobovací trasy ještě zesílily.
Rusko nadále využívá Severokorejce ve válce proti Ukrajině, ačkoliv je nyní nenasazuje do bojů v první linii na frontě. Severokorejci v Rusku podstupují výcvik a také se zapojili do výroby dronů. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Andrij Hnatov v rozhovoru poskytnutém agentuře Ukrinform.
V Moskvě se mezitím setkali ruský ministr obrany Andrej Belousov a jeho protějšek z KLDR No Kwang-čol, který podle ruské agentury TASS ujistil, že KLDR nadále bude „plně podporovat boj vlády, armády a lidu Ruska pod vedením soudruha prezidenta (Vladimira) Putina“.
„Kontingent je nasazen v Kurské oblasti, kde absolvují výcvik. Tvrdí se také, že prý jde o ženijní jednotky, které se mají postarat o odminování území,“ řekl ukrajinský generál.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie ukončili debatu o společné evropské obraně a nyní budou na takzvaně neformálním zasedání Evropské rady v Kodani jednat o Ukrajině, uvedla mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Vrcholná schůzka se tak patrně protáhne do noci. Evropské vůdce čeká od 19:00 ještě večeře pořádaná dánskou královskou rodinou. Následně se ale nejspíš k diskusi vrátí, i když to původně nebylo v plánu.
S unijními lídry se podle mluvčí Marie Tomasikové již spojil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, který se ale předčasně vrací do Prahy, kde ho čeká večerní televizní debata s lídrem opozice Andrejem Babišem.
Ukrajina netouží po ničem jiném, než aby žila v míru a aby se stala součástí Evropské unie, což ale ruský prezident Vladimir Putin nehodlá podle Zelenského připustit. „Buduje v Evropě novou zeď mezi svobodou a nesvobodou,“ řekl prezident. Zelenskyj uvedl, že zatímco za sovětské blokády západní části Berlína bylo možné město zásobovat letecky, v případě Kyjeva, který se snaží obklíčit ruská armáda, to není možné. Ukrajina proto podle Zelenského potřebuje zajistit vzdušný prostor.
„Je těžké bránit naši zemi bez vaší pomoci, je těžké bez vás bránit Evropu.,“ řekl prezident. „Po 80 letech jsou naše města opět rozbombardovaná. Kde je historická odpovědnost?“ uvedl. Projev ke Spolkovému sněmu Zelenskyj zakončil výzvou ke kancléři, aby zasáhnul. „Pane kancléři Scholzi, rozbijte tu zeď nesvobody,“ dodal.
