Ukrajinští uprchlíci v Praze: Které městské části jich hostí nejvíc? Žijí na poště, radnici či učilišti
Z ukrajinských uprchlíků, kteří se zaregistrovali v hlavním městě, jich zatím nejvíce nahlásilo pobyt v Praze 4, 10 a 5. Jak vyplývá ze statistik ministerstva vnitra, ve čtvrté městské části jich bylo k dnešku hlášeno 3876, v desáté 3554 a v páté 3370. Mezi dvěma a třemi tisíci běženců se zaregistrovalo v Praze 8, 3, 6, 9 a 2. Celkem v Praze podle čísel ministerstva v souvislosti s válkou na Ukrajině pobyt nahlásilo přes 41.000 lidí.
Praha 4 a 1 jsou podle počtu obyvatel největšími pražskými městskými částmi. Ve všech 57 z nich s výjimkou jedné již jsou podle čísel ministerstva nahlášeni ukrajinští uprchlíci. I například v Nedvězí, které je se zhruba 330 obyvateli nejmenší pražskou městskou částí, se zaregistrovalo 21 Ukrajinců prchajících před válkou. Drtivá většina běženců byla hlášena ve 22 očíslovaných městských částech, z těch neočíslovaných jich pobyt nejvíce nahlásilo v Čakovicích, a to 363.
Pražské asistenční centrum pro pomoc uprchlíkům u stanice metra Vyšehrad od začátku ruské invaze na Ukrajinu obsloužilo k dnešnímu ránu asi 38.850 lidí, další se mohli registrovat přímo na odborech azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Podle čísel ministerstva je Praha nejvíce zahlcená, následovaly Středočeský kraj s asi 25 000 lidmi a Jihomoravský kraj, kde je přes 15 000 lidí. Nejméně lidí se naopak nahlásilo ve Zlínském a Olomouckém kraji, kde jich bylo pod 5000.
V Praze již magistrát organizuje nouzové ubytování uprchlíků v tělocvičnách, komunitních centrech a dalších prostorech, zároveň shání i lůžka v hotelích. Prostory hledají i radnice městských částí, například Praha 10 ubytovala v bytovém domě v Malešicích přes stovku uprchlíků. Praha 5 pro Ukrajince připravuje ubytování v objektu Smíchovské tržnice a Praha 9 v bývalé poště v Poděbradské ulici.
I přes to jsou kapacity v metropoli podle vedení magistrátu nedostačující a vedení města požaduje, aby stát vytvořil jasný systém ubytovávání uprchlíků v jednotlivých krajích. Někteří běženci nyní musí nocovat na lavičkách v Kongresovém centru, než se pro ně najde ubytování. Na bydlení čekají i více než 24 hodin. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se dnes vláda dohodla s kraji na relokacích a počtech uprchlíků, pro které budou jednotlivé kraje zajišťovat ubytování.
Bývalé učiliště, radnice nebo pošta
Pražské radnice ubytovávají ukrajinské uprchlíky před válkou v bytech i v nebytových prostorech, které pro tyto potřeby upravují a vybavují. V pátek se lidem v nouzi otevřel objekt bývalého učiliště v Praze 18. Jde o objekt bývalého učiliště v areálu Letov, kde nepoužívané prostory pro nouzové ubytování připravila Praha 18, obývá 98 válečných uprchlíků. Povlečení, toaletní potřeby a další potřebnou materiální pomoc radnice mimo jiné vybrala od dárců ve sbírce, informovala na svých sociálních sítích.
V bývalé budově radnice Prahy 12 v ulici Písková je nouzové ubytování připraveno pro 100 lidí. Prostory nyní obývá 60 Ukrajinců, dalších 40 se ubytuje během dneška, uvedl starosta Prahy 12 Jan Adamec (Piráti). Podle starosty je v Praze 12 zaregistrováno asi 1500 uprchlíků.
Objekty, které by byly pro ubytování vhodné, hledá i radotínská radnice. Ta pro Ukrajince vyčlenila zatím mimo jiné budovu, kterou dříve využíval dům s pečovatelskou službou. Nyní v objektu bydlí 45 lidí, sdělila ČTK za radnici Eva Javorská. Výzvu, v níž žádá občany o nabídnutí vhodných prostor, dnes Praha 16 umístila na své webové stránky. „Nabízený prostor by měl být vhodný k okamžitému nastěhování. Předpokladem je, že se bude jednat o dlouhodobější ubytování,“ píše se na webu.
Radnice městské části Praha 9 připravuje pro ubytování uprchlíků objekt bývalé pošty v Poděbradské ulici, kde by mělo podle mluvčí radnice Marie Kurkové vzniknout 28 pokojů. S ubytováváním uprchlíku v tomto objektu by Praha 9 chtěla začít tento týden. Radní deváté městské části Jiří Janák (ODS/Svobodní) již dříve uvedl, že městská část je schopná ubytovat na 200 lidí. Stejný počet Ukrajinců je schopná ubytovat také Praha 1, informoval starosta Petr Hejma (STAN).
Vadym Filaškin, který stojí v čele ukrajinské správy Doněcké oblasti, jež je z větší části okupovaná Ruskem, uvedl, že mrtvých po dnešním ruském útoku je podle dosavadních informací 21 a zhruba stejný je počet zraněných. „Nejde o válečné akce - je to čirý terorismus,“ napsal na telegramu. Na místě podle něj nadále zasahují záchranáři i policisté.
Ruský útok na ukrajinskou Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 životů. Prezident to uvedl na telegramu, kde příspěvek doprovodil drastickými záběry následků úderu, který podle něj mířil na civilní obyvatele.
Svět podle Zelenského nesmí mlčet a takové útoky Ruska nesmí zůstat bez odezvy.
Ruský prezident Vladimir Putin neukončí válku, dokud k tomu nebude donucen, prohlásila dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, je podle ní potřeba podporovat a na Moskvu vyvíjet větší tlak.
Evropská podpora Ukrajiny je založena na třech pilířích, kterými jsou podpora ukrajinské armády, podpora tamních civilních služeb a právního stát a podpora ukrajinského obranného průmyslu, připomněla Kallasová.
EU již vycvičila přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a začala pracovat na tom, aby mohla změnit mandát svých misí, aby bylo možné cvičit vojáky i na území Ukrajiny, uvedla. Evropa podle ní již nyní pracuje na integraci ukrajinského obranného průmyslu do toho evropského.
