Maruška (65) zachránila děti z ostřelovaného Žytomyru: Zoufalství ve sklepě vystřídalo bezpečí!
Když Marie Cymbrovičová z Odoleny Vody pomáhala v Česku organizovat tábory pro potomky Volyňských Čechů z Žytomyrské oblasti, netušila, že jednoho dne bude některé z nich před válkou schovávat u sebe doma.
Marie Cymbrovičová je také potomkem Volyňských Čechů, kteří odešli v 19. století do oblasti Volyně. Do Česka se však vrátila a už tu zůstala. „V roce 1990 jsem byla ve vlně asi 1800 krajanů, kteří se ze zóny vzdálené ani ne sto kilometrů od Černobylu dostali zpátky do své původní vlasti,“ vzpomínala před třemi lety v povídání pro Blesk.cz.
Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.
Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
Když vypukla na Ukrajině válka, bylo jasné, že spolu se svou rodinou krajanům pomůže. Z předměstí bombardovaného Žytomyru za ní do Česka přijely dvě dcery její kamarádky i se čtyřmi potomky ve věku od 3 a půl do 14 let.
Strach a rozbitá okna
„Vše proběhlo velmi rychle, večer mi ještě volali, že se nic neděje, že jen pořád sedí ve sklepě a zase se vracejí domů. Děti poslali k tetičce, která má lepší sklep. A ráno už bylo vše jinak, už byli v autobuse,“ popisuje Marie Cymbrovičová. Situace se totiž výrazně změnila. „Byli zoufalí, spadla bomba, vyrazilo jim to sklo z oken, spadl lustr. Na nic už nečekali,“ vysvětluje paní Marie.
Protože utíkali na rychlo, měli s sebou jen malý kufřík, maminka dokonce zapomněla na sbalený batůžek pro nejmenšího synka. Lidé z Odoleny Vody se o ně ale skvěle postarali. „Sbírali mezi sebou oblečení, na nejstaršího ho vybrali tolik, že až brečel dojetím a říkal, že tolik oblečení nikdy neměl,“ popisuje paní Marie.
Školáka dojala i dvoustovka od jednoho dárce. „Našel ji na oblečení a hned běžel upozornit, že ji tu ten pán asi zapomněl. Tak jsme mu vysvětlili, že to dostal na zmrzlinu. Byl šťastný,“ dodává paní Marie. Rodina z Ukrajiny se prý cítí v bezpečí a obě maminky si vyřizují potřebné dokumenty. A paní Marie je ráda, že mohla pomoci. Tak, jako to pro ukrajinské děti dělala už dříve.
Kdo jsou Volyňští Češi?
Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni. V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy. Převážná část Čechů se usadila ve volyňských újezdech Rovno, Dubno, Luck, Žytomyr, Ostroh a další.
Rusko útočí blízko Slovenska a Polska! A kam zmizel konvoj u Kyjeva?
