Maruška (65) zachránila děti z ostřelovaného Žytomyru: Zoufalství ve sklepě vystřídalo bezpečí!
Když Marie Cymbrovičová z Odoleny Vody pomáhala v Česku organizovat tábory pro potomky Volyňských Čechů z Žytomyrské oblasti, netušila, že jednoho dne bude některé z nich před válkou schovávat u sebe doma.
Marie Cymbrovičová je také potomkem Volyňských Čechů, kteří odešli v 19. století do oblasti Volyně. Do Česka se však vrátila a už tu zůstala. „V roce 1990 jsem byla ve vlně asi 1800 krajanů, kteří se ze zóny vzdálené ani ne sto kilometrů od Černobylu dostali zpátky do své původní vlasti,“ vzpomínala před třemi lety v povídání pro Blesk.cz.
Děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.
„Dnes již můžeme říci, že naše protivzdušná obrana dosáhla dobrého výsledku – Ukrajina má nyní více raket Patriot. Děkuji kancléři Merzovi, děkuji Německu a všem, kteří pomáhají – naše dohody byly splněny. Na Ukrajině je nyní více raket Patriot a jsou uváděny do provozu,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruský učitel Pavel Talankin, který žije nyní v Česku, si myslí, že kdyby neutekl z Ruska, byl by dávno za mřížemi. Řekl to dnes ČTK před pražskou premiérou dánsko-českého filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Film vznikl z dokumentárních záběrů, které Talankin natočil v desetitisícovém ruském městě Karabaš a které měly původně sloužit ruské propagandě. Film, který má z Dánska nominaci na americkou filmovou cenu Oscar, vstoupí 6. listopadu do českých kin.
Talankin uvedl, že může díky své kameře všechno vypovědět nahlas. Proto také doufá v americké projekce. „Pro mě je to velmi důležité, aby byl film promítán, protože je to možnost, aby o takovém místě, jako je Karabaš, bylo slyšet ve vesmíru,“ řekl.
Když vypukla na Ukrajině válka, bylo jasné, že spolu se svou rodinou krajanům pomůže. Z předměstí bombardovaného Žytomyru za ní do Česka přijely dvě dcery její kamarádky i se čtyřmi potomky ve věku od 3 a půl do 14 let.
Strach a rozbitá okna
„Vše proběhlo velmi rychle, večer mi ještě volali, že se nic neděje, že jen pořád sedí ve sklepě a zase se vracejí domů. Děti poslali k tetičce, která má lepší sklep. A ráno už bylo vše jinak, už byli v autobuse,“ popisuje Marie Cymbrovičová. Situace se totiž výrazně změnila. „Byli zoufalí, spadla bomba, vyrazilo jim to sklo z oken, spadl lustr. Na nic už nečekali,“ vysvětluje paní Marie.
Protože utíkali na rychlo, měli s sebou jen malý kufřík, maminka dokonce zapomněla na sbalený batůžek pro nejmenšího synka. Lidé z Odoleny Vody se o ně ale skvěle postarali. „Sbírali mezi sebou oblečení, na nejstaršího ho vybrali tolik, že až brečel dojetím a říkal, že tolik oblečení nikdy neměl,“ popisuje paní Marie.
Školáka dojala i dvoustovka od jednoho dárce. „Našel ji na oblečení a hned běžel upozornit, že ji tu ten pán asi zapomněl. Tak jsme mu vysvětlili, že to dostal na zmrzlinu. Byl šťastný,“ dodává paní Marie. Rodina z Ukrajiny se prý cítí v bezpečí a obě maminky si vyřizují potřebné dokumenty. A paní Marie je ráda, že mohla pomoci. Tak, jako to pro ukrajinské děti dělala už dříve.
Kdo jsou Volyňští Češi?
Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni. V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy. Převážná část Čechů se usadila ve volyňských újezdech Rovno, Dubno, Luck, Žytomyr, Ostroh a další.
Rusko útočí blízko Slovenska a Polska! A kam zmizel konvoj u Kyjeva?
