Finsko a Švédsko v NATO? Ruská invaze na Ukrajinu mění zažité pořádky

Ruská invaze mění zahraniční politiku mnoha států

Pokud bylo jedním z cílů ruské invaze na Ukrajinu posílení sféry vlivu, zatím má tato vojenská akce opačný účinek. O členství v EU zažádaly během několika dní po vypuknutí bojů hned tři země – napadená Ukrajina, Moldavsko a Gruzie. I tradičně neutrální státy přehodnocují své obvyklé postupy. Švýcarsko, jehož neutralita sahá až do 17. století, uvalilo na Rusko sankce po vzoru Evropské unie. Na sankcích se podílí také Rakousko, které je neutrální od roku 1955.

Historie Severoatlantické aliance: Kdy se přidaly jednotlivé státy a kdo má ke vstupu nejblíž?

Zásadní změny v zahraniční politice se odehrávají i ve Skandinávii, konkrétně ve Finsku a Švédsku. Jedná se o další neutrální země, které pod vlivem aktuální situace postupují naprosto bezprecedentně. Kromě ekonomických sankcí namířených proti Rusku totiž Finové a Švédové podporují Ukrajinu vojensky. V obou zemích se navíc začalo hovořit o vstupu do Severoatlantické aliance.

Finsko: Dlouhá hranice s Ruskem a vzpomínky na zimní válku

Z pochopitelných důvodů rezonuje situace na Ukrajině více ve finské společnosti. Finsko-ruské hranice měří 1 340 kilometrů a Seveřané mají stále v živé paměti zimní válku, která začala sovětskou ofenzivou v roce 1939.

Proč není Finsko v NATO

Před bolševickou revolucí patřilo území dnešního Finska pod carské Rusko. V roce 1917 Finové vyhlásili nezávislost a vytvořili vlastní stát. Finsko o svoji nezávislost muselo ještě bojovat – k nejznámějším konfliktům patří zimní válka a tzv. pokračovací válka. Obě vojenská střetnutí se odehrála v rámci druhé světové války.

Finsko-ruská válka skončila vítězstvím mocnosti, ale Finům se podařilo dosáhnout určitých kompromisů. V první řadě si Finsko udrželo svoji nezávislost a nestalo se součástí SSSR. Zároveň však po válce kývlo na placení reparací a se Sovětským svazem podepsalo Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. V souladu s touto smlouvou se Finsko nemohlo angažovat ve vojenských organizacích, finská armáda byla značně omezena a zahraniční politika země se podřizovala SSSR. Pro tento nevyvážený vztah obou států v době studené války se vžil pojem finlandizace.

Evropská unie má dlouhou historii. Jak se svazek rozšiřoval a dočká se členství Ukrajina?

Smlouva mezi oběma zeměmi přestala fakticky platit s rozpadem Sovětského svazu. Finové ale v neutralitě pokračovali. V 90. letech Finsko vstoupilo do EU, nicméně připojení k NATO se nekonalo. Neznamená to, že by severská země rezignovala na obranu. Finská armáda prošla výraznou modernizací a spoléhá na velké množství aktivních záloh – díky všeobecné branné povinnosti může pětapůlmilionové Finsko povolat do zbraně až 900 tisíc vojáků.

Většina obyvatel chce Finsko v NATO

Již ruská anexe Krymu a válka na Donbasu ovlivnila finský pohled na Rusko. Východní soused byl opět vnímán jako bezpečnostní hrozba. V důsledku těchto událostí došlo k větším investicím do armády a užší bezpečnostní spolupráci se Švédskem. Finové navíc začali častěji kooperovat se Severoatlantickou aliancí. Podpora připojení k NATO se ale mezi obyvateli nadále pohybovala jen okolo 20–30 %.

Poslední dění na Ukrajině tento dlouhotrvající stav změnilo. Průzkum televizní stanice Yle ukázal, že se vstupem Finska do NATO by poprvé souhlasila většina obyvatel, konkrétně 53 % respondentů. Proti se vyslovilo 28 %, 19 % Finů bylo nerozhodnutých. Respondenti byli dotazováni den před ruskou invazí na Ukrajinu. Dá se tedy předpokládat, že podpora pro vstup do NATO ještě poroste. Občanská iniciativa požadující referendum o připojení k NATO rychle nasbírala 50 tisíc podpisů, záležitosti se tak musí věnovat parlament. Finští poslanci se tématem začali zabývat minulý týden.

Švédsko: NATO spíše ne, podpora Ukrajině ano

Švédsko nemá s Ruskem přímou hranici, bezprostřední ohrožení proto není tak vysoké. Přesto situace na Ukrajině znovu otevřela otázku vstupu země do NATO. Svým dílem k tomu přispěl i nedávný incident, kdy ruské tryskáče narušily švédský vzdušný prostor.

Neutrální, ale s dobře vyzbrojenou armádou

Tradice švédské neutrality sahá až do první poloviny 19. století – Švédsko se nezúčastnilo žádné války více než 200 let. V roce 1995 země vstoupila do EU, připojení k NATO by ale znamenalo porušení neutrality. Švédsko je tak podobně jako Finsko bráno z pohledu Severoatlantické aliance jako partnerská země, která se podílí pouze na vybraných projektech. Spolupráce ale zemím negarantuje obranné záruky.

Řízená protitanková střela NLAW se Ukrajincům osvědčila: Jak funguje a k čemu se hodí?

Švédsko tedy počítá s tím, že případnou obranu svého území má především ve svých rukách. Švédská armáda se může spolehnout na domácí zbrojní průmysl, moderní vybavení a dobře vyzbrojené námořnictvo. V roce 2017 – v reakci na narůstající ruskou hrozbu – byla opětovně zavedena povinná vojenská služba.

Švédsko v NATO? Váhavější přístup mohou změnit volby

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se opět začalo hovořit o možném vstupu Švédska do NATO. Čelní představitelé ale tyto diskuze mírní. Vládnoucí strana zatím preferuje pokračování v dlouhodobé strategii. Tento stav se může rychle změnit s nadcházejícími volbami, které se budou konat v září letošního roku. Hlavní švédské opoziční strany podporují připojení k NATO a aktuální volební průzkumy jim dávají reálnou naději na složení vlády.

Se vstupem do NATO by souhlasilo větší množství Švédů než v minulosti. V lednovém průzkumu televizní stanice SVT se pro vstup do aliance vyjádřilo 37 % respondentů, 35 % bylo proti, 28 % nerozhodnutých. Ještě před pěti lety tvořila skupina odpůrců 43 % dotazovaných. Stejně jako v případě Finska se dá předpokládat, že dění z posledních týdnů bude podporu vstupu do NATO posilovat.

Pomoc Ukrajině ze Skandinávie a ruské výhrůžky

Přestože obě skandinávské země prosazují neutralitu, podílí se na ekonomických sankcích proti Rusku, a oproti svým běžným zvyklostem dokonce vojensky podporují Ukrajinu. Finsko minulý týden schválilo dodání 1 500 protitankových zbraní, 2 500 automatických pušek a dalšího vojenského vybavení. Švédsko Ukrajincům pošle mimo jiné 5 000 protitankových střel. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová při této příležitosti připomněla, že k podobnému kroku země naposledy sáhla v roce 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko.

Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy

Oba severské státy čelí kvůli svému postupu ruským výhrůžkám. Prezidentu Putinovi se nelíbí zejména možné rozšiřování NATO. Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová uvedla, že Rusko je v případě vstupu Finska či Švédska do Severoatlantické aliance připraveno podniknout odvetnou akci. Připojení nových zemí k NATO není okamžitým krokem a vyžaduje řadu formálních procedur. Nelze ale vyloučit, že by tato standardní pravidla byla vzhledem k aktuálním okolnostem pozměněna.