Evropská unie má dlouhou historii. Jak se svazek rozšiřoval a dočká se členství Ukrajina?
Evropská unie vznikala postupně slučováním různých jiných organizací jako Evropské hospodářské společenství, Evropského společenství uhlí a oceli a dalších. V současné právní podobě existuje Evropská unie od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva. V tu chvíli mělo již evropské společenství dvanáct členů a dále se rozšiřovalo.
Členské státy Evropské unie |
|||||
|
Stát |
Rok připojení |
Stát |
Rok připojení |
Stát |
Rok připojení |
|
Belgie |
1952 |
Portugalsko |
1986 |
Lotyšsko |
2004 |
|
Francie |
1952 |
Španělsko |
1986 |
Maďarsko |
2004 |
|
Itálie |
1952 |
Finsko |
1995 |
Malta |
2004 |
|
Německo |
1952 |
Rakousko |
1995 |
Polsko |
2004 |
|
Nizozemsko |
1952 |
Švédsko |
1995 |
Slovensko |
2004 |
|
Lucembursko |
1952 |
Česká republika |
2004 |
Slovinsko |
2004 |
|
Dánsko |
1973 |
Estonsko |
2004 |
Bulharsko |
2007 |
|
Irsko |
1973 |
Kypr |
2004 |
Rumunsko |
2007 |
|
Řecko |
1981 |
Litva |
2004 |
Chorvatsko |
2013 |
Zárodkem Evropské unie se stalo Evropské společenství uhlí a oceli. To vzniklo v roce 1952 a jeho členy bylo šest států – Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Tyto státy o pět let později podepsaly i tzv. Římské smlouvy, na základě kterých vzniklo Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.
Deset let poté, v roce 1967, došlo ke sloučení těchto společenství a vznikla tak Evropské společenství. V této podobě zažil zárodek Evropské unie první rozšíření, když se k původní šestici zemí v roce 1973 přidala Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1981 se součástí společenství stalo Řecko.
Poté ovšem zažila Evropské společenství odchod první země. Po získání nezávislosti na Dánsku si odchod v referendu schválilo Grónsko a společenství opustilo v roce 1985.
O rok později došlo k dalšímu rozšíření, když se členy Evropského společenství stalo Portugalsko a Španělsko. Na začátku 90. let se pak území EU rozrostlo o Východní Německo díky jeho sloučení se západním sousedem.
V roce 1992 došlo k podpisu Maastrichtské smlouvy, na základě které vznikla Evropská unie ve více méně moderní podobě. Smlouva vstoupila v platnost roku 1993. V roce 1995 se pak Evropská unie rozrostla o další tři státy – Rakousko, Finsko a Švédsko.
Rozšiřování Evropské unie na východ
K zatím největšímu rozšíření Evropské unie došlo v roce 2004, kdy se připojila velká část států bývalého východního bloku, mezi nimi i Česká republika. Celkem se pak připojilo deset států.
V roce 2007 se přijetí do Evropské unie dočkalo i Rumunsko a Bulharsko. V tomto roce byla zároveň podepsána Lisabonská smlouva, která změnila principy fungování Evropské unie.
Zatím posledním rozšířením EU se pak stal vstup Chorvatska v roce 2013.
V roce 2021 se ovšem počet členů opět snížil. Na základě referenda z roku 2017 totiž Velká Británie jako první aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii a zahájila tak proces svého vystoupení, který dokončila v roce 2020. Od 1. 1. 2021 tak Evropská unie má současných 27 členů.
Kandidátské země EU a její další rozšiřování
Proces vstupu do Evropské unie se řídí jasnými pravidly a trvá několik let. Státy, které mají zájem připojit se k Evropské unii, musí nejdříve podat přihlášku. Následně se posuzuje, zda splňují podmínky členství, takzvaná kodaňská kritéria. Země, která je schválena jako kandidát do EU, dostane finanční, administrativní a technickou podporu. Ta slouží k tomu, aby kandidátská země integrovala právní předpisy EU do svých právních řádů.
|
Kodaňská kritéria |
|
|
Politická kritéria |
|
|
Ekonomická kritéria |
|
|
Schopnost dostát závazkům |
|
V současnosti existuje pět kandidátských zemí, které vyjednávají svůj vstup do Evropské unie. Jsou jimi Turecko, Severní Makedonie, Černá Hora, Albánie a Srbsko. Přihlášku podala rovněž Bosna a Hercegovina, které ovšem zatím nebyl udělen status kandidátské země.
Ukrajina a Evropská unie
O členství v Evropské unii má zájem i řada ostatních států. V první řadě Ukrajina, kde odklon od proevropského směřování vyvolal masivní protesty, které vyústily až ve změnu vlády. Roku 2016 tak Ukrajina přistoupila do Hluboké a komplexní zóny volného obchodu. Kromě Ukrajiny je součástí této zóny i Moldavsko a Gruzie.
Ukrajina v roce 2019 dokonce zakotvila své směřování do EU a NATO do své ústavy. Poté, co zemi v únoru 2022 napadlo Rusko, se ukrajinský prezident rozhodl podepsat oficiální přihlášku své země ke členství v Evropské unii. Tento krok později zopakovaly i Gruzie s Moldavskem.
V případě Ukrajiny se pak i několik zemí, v čele s představiteli Bukurešťské devítky, vyjádřilo k jejímu budoucímu členství kladně.
Ruské síly dnes ráno zaútočily bezpilotními letouny na tržnici v jihoukrajinském přístavním městě Čornomorsk, přičemž zabily dva lidi a sedm dalších zranily. Na platformě Telegram to uvedl Oleh Kiper, šéf správy Oděské oblasti, kde se Čornomorsk nachází. Poznamenal, že informace o obětech nemusí být definitivní, někteří zranění lidé jsou totiž ve vážném stavu.
„Úder poškodil náměstí, fasády obchodů a soukromou dopravu. Tlaková vlna vybila okna v nedaleké vysoké škole,“ napsal regionální činitel, který poznamenal, že na místě pracují záchranáři a další příslušné složky. U svého příspěvku zveřejnil fotografie, na kterých jsou vidět mimo jiné poničené automobily, trosky na zemi nebo budova s rozbitými okny.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí přivítá v Paříži svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského. Cílem schůzky bude mimo jiné potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči ukrajinské bezpečnosti a pokračovat v jednání o bezpečnostních zárukách pro Kyjev, oznámil dnes podle tiskových agentur AFP a Reuters Elysejský palác.
Již devátá návštěva Zelenského ve Francii od začátku války, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022, „umožní potvrdit dlouhodobý závazek Francie vůči Ukrajině a udržet dynamiku práce v otázce bezpečnostních záruk v rámci koalice ochotných“, uvedla kancelář francouzského prezidenta.













Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.