Evropská unie má dlouhou historii. Jak se svazek rozšiřoval a dočká se členství Ukrajina?
Evropská unie vznikala postupně slučováním různých jiných organizací jako Evropské hospodářské společenství, Evropského společenství uhlí a oceli a dalších. V současné právní podobě existuje Evropská unie od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva. V tu chvíli mělo již evropské společenství dvanáct členů a dále se rozšiřovalo.
Členské státy Evropské unie |
|||||
|
Stát |
Rok připojení |
Stát |
Rok připojení |
Stát |
Rok připojení |
|
Belgie |
1952 |
Portugalsko |
1986 |
Lotyšsko |
2004 |
|
Francie |
1952 |
Španělsko |
1986 |
Maďarsko |
2004 |
|
Itálie |
1952 |
Finsko |
1995 |
Malta |
2004 |
|
Německo |
1952 |
Rakousko |
1995 |
Polsko |
2004 |
|
Nizozemsko |
1952 |
Švédsko |
1995 |
Slovensko |
2004 |
|
Lucembursko |
1952 |
Česká republika |
2004 |
Slovinsko |
2004 |
|
Dánsko |
1973 |
Estonsko |
2004 |
Bulharsko |
2007 |
|
Irsko |
1973 |
Kypr |
2004 |
Rumunsko |
2007 |
|
Řecko |
1981 |
Litva |
2004 |
Chorvatsko |
2013 |
Zárodkem Evropské unie se stalo Evropské společenství uhlí a oceli. To vzniklo v roce 1952 a jeho členy bylo šest států – Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Tyto státy o pět let později podepsaly i tzv. Římské smlouvy, na základě kterých vzniklo Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.
Deset let poté, v roce 1967, došlo ke sloučení těchto společenství a vznikla tak Evropské společenství. V této podobě zažil zárodek Evropské unie první rozšíření, když se k původní šestici zemí v roce 1973 přidala Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1981 se součástí společenství stalo Řecko.
Poté ovšem zažila Evropské společenství odchod první země. Po získání nezávislosti na Dánsku si odchod v referendu schválilo Grónsko a společenství opustilo v roce 1985.
O rok později došlo k dalšímu rozšíření, když se členy Evropského společenství stalo Portugalsko a Španělsko. Na začátku 90. let se pak území EU rozrostlo o Východní Německo díky jeho sloučení se západním sousedem.
V roce 1992 došlo k podpisu Maastrichtské smlouvy, na základě které vznikla Evropská unie ve více méně moderní podobě. Smlouva vstoupila v platnost roku 1993. V roce 1995 se pak Evropská unie rozrostla o další tři státy – Rakousko, Finsko a Švédsko.
Rozšiřování Evropské unie na východ
K zatím největšímu rozšíření Evropské unie došlo v roce 2004, kdy se připojila velká část států bývalého východního bloku, mezi nimi i Česká republika. Celkem se pak připojilo deset států.
V roce 2007 se přijetí do Evropské unie dočkalo i Rumunsko a Bulharsko. V tomto roce byla zároveň podepsána Lisabonská smlouva, která změnila principy fungování Evropské unie.
Zatím posledním rozšířením EU se pak stal vstup Chorvatska v roce 2013.
V roce 2021 se ovšem počet členů opět snížil. Na základě referenda z roku 2017 totiž Velká Británie jako první aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii a zahájila tak proces svého vystoupení, který dokončila v roce 2020. Od 1. 1. 2021 tak Evropská unie má současných 27 členů.
Kandidátské země EU a její další rozšiřování
Proces vstupu do Evropské unie se řídí jasnými pravidly a trvá několik let. Státy, které mají zájem připojit se k Evropské unii, musí nejdříve podat přihlášku. Následně se posuzuje, zda splňují podmínky členství, takzvaná kodaňská kritéria. Země, která je schválena jako kandidát do EU, dostane finanční, administrativní a technickou podporu. Ta slouží k tomu, aby kandidátská země integrovala právní předpisy EU do svých právních řádů.
|
Kodaňská kritéria |
|
|
Politická kritéria |
|
|
Ekonomická kritéria |
|
|
Schopnost dostát závazkům |
|
V současnosti existuje pět kandidátských zemí, které vyjednávají svůj vstup do Evropské unie. Jsou jimi Turecko, Severní Makedonie, Černá Hora, Albánie a Srbsko. Přihlášku podala rovněž Bosna a Hercegovina, které ovšem zatím nebyl udělen status kandidátské země.
Ukrajina a Evropská unie
O členství v Evropské unii má zájem i řada ostatních států. V první řadě Ukrajina, kde odklon od proevropského směřování vyvolal masivní protesty, které vyústily až ve změnu vlády. Roku 2016 tak Ukrajina přistoupila do Hluboké a komplexní zóny volného obchodu. Kromě Ukrajiny je součástí této zóny i Moldavsko a Gruzie.
Ukrajina v roce 2019 dokonce zakotvila své směřování do EU a NATO do své ústavy. Poté, co zemi v únoru 2022 napadlo Rusko, se ukrajinský prezident rozhodl podepsat oficiální přihlášku své země ke členství v Evropské unii. Tento krok později zopakovaly i Gruzie s Moldavskem.
V případě Ukrajiny se pak i několik zemí, v čele s představiteli Bukurešťské devítky, vyjádřilo k jejímu budoucímu členství kladně.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
„Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil oznamuje, že Kupjansk je pod kontrolou ukrajinských obránců,“ uvedl podle Reuters ukrajinský generální štáb ve večerním bulletinu. „Rovněž nepravdivá jsou tvrzení, že bylo obsazeno 80 procent Vovčansku v Charkovské oblasti a 70 procent města Pokrovsk,“ dodala armáda.
Kromě ovládnutí Kupjansku Gerasimov oznámil, že ruské jednotky obsadily 80 procent Vovčansku u hranice Charkovské oblasti s Ruskem a 70 procent strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Podle analytiků z projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě Rusové drží jižní část města, zbytek označují jako takzvanou šedou zónu, kdy dané území neovládá ani jedna ze znepřátelených stran.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.