Evropská unie má dlouhou historii. Jak se svazek rozšiřoval a dočká se členství Ukrajina?

Zárodkem Evropské unie se stalo Evropské společenství uhlí a oceli. To vzniklo v roce 1952 a jeho členy bylo šest států – Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Tyto státy o pět let později podepsaly i tzv. Římské smlouvy, na základě kterých vzniklo Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.

Deset let poté, v roce 1967, došlo ke sloučení těchto společenství a vznikla tak Evropské společenství. V této podobě zažil zárodek Evropské unie první rozšíření, když se k původní šestici zemí v roce 1973 přidala Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1981 se součástí společenství stalo Řecko.

Vyslyší Brusel prosby Zelenského? Jak rychle může Ukrajina vstoupit do EU

Poté ovšem zažila Evropské společenství odchod první země. Po získání nezávislosti na Dánsku si odchod v referendu schválilo Grónsko a společenství opustilo v roce 1985.

O rok později došlo k dalšímu rozšíření, když se členy Evropského společenství stalo Portugalsko a Španělsko. Na začátku 90. let se pak území EU rozrostlo o Východní Německo díky jeho sloučení se západním sousedem.

V roce 1992 došlo k podpisu Maastrichtské smlouvy, na základě které vznikla Evropská unie ve více méně moderní podobě. Smlouva vstoupila v platnost roku 1993. V roce 1995 se pak Evropská unie rozrostla o další tři státy – Rakousko, Finsko a Švédsko.

Rozšiřování Evropské unie na východ

K zatím největšímu rozšíření Evropské unie došlo v roce 2004, kdy se připojila velká část států bývalého východního bloku, mezi nimi i Česká republika. Celkem se pak připojilo deset států.

V roce 2007 se přijetí do Evropské unie dočkalo i Rumunsko a Bulharsko. V tomto roce byla zároveň podepsána Lisabonská smlouva, která změnila principy fungování Evropské unie.

Zatím posledním rozšířením EU se pak stal vstup Chorvatska v roce 2013.

V roce 2021 se ovšem počet členů opět snížil. Na základě referenda z roku 2017 totiž Velká Británie jako první aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii a zahájila tak proces svého vystoupení, který dokončila v roce 2020. Od 1. 1. 2021 tak Evropská unie má současných 27 členů.

Kandidátské země EU a její další rozšiřování

Proces vstupu do Evropské unie se řídí jasnými pravidly a trvá několik let. Státy, které mají zájem připojit se k Evropské unii, musí nejdříve podat přihlášku. Následně se posuzuje, zda splňují podmínky členství, takzvaná kodaňská kritéria. Země, která je schválena jako kandidát do EU, dostane finanční, administrativní a technickou podporu. Ta slouží k tomu, aby kandidátská země integrovala právní předpisy EU do svých právních řádů.

V současnosti existuje pět kandidátských zemí, které vyjednávají svůj vstup do Evropské unie. Jsou jimi Turecko, Severní Makedonie, Černá Hora, Albánie a Srbsko. Přihlášku podala rovněž Bosna a Hercegovina, které ovšem zatím nebyl udělen status kandidátské země. 

Ukrajina a Evropská unie

O členství v Evropské unii má zájem i řada ostatních států. V první řadě Ukrajina, kde odklon od proevropského směřování vyvolal masivní protesty, které vyústily až ve změnu vlády. Roku 2016 tak Ukrajina přistoupila do Hluboké a komplexní zóny volného obchodu. Kromě Ukrajiny je součástí této zóny i Moldavsko a Gruzie.

Ukrajina v roce 2019 dokonce zakotvila své směřování do EU a NATO do své ústavy. Poté, co zemi v únoru 2022 napadlo Rusko, se ukrajinský prezident rozhodl podepsat oficiální přihlášku své země ke členství v Evropské unii. Tento krok později zopakovaly i Gruzie s Moldavskem.

V případě Ukrajiny se pak i několik zemí, v čele s představiteli Bukurešťské devítky, vyjádřilo k jejímu budoucímu členství kladně.

Válka Rusko vs. Ukrajina

16. 6. 2025

21:25

16. 6. 2025

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.

21:16

16. 6. 2025

Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.

„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.

19:37

16. 6. 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.

Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.