Evropská unie má dlouhou historii. Jak se svazek rozšiřoval a dočká se členství Ukrajina?
Evropská unie vznikala postupně slučováním různých jiných organizací jako Evropské hospodářské společenství, Evropského společenství uhlí a oceli a dalších. V současné právní podobě existuje Evropská unie od roku 1993, kdy vstoupila v platnost Maastrichtská smlouva. V tu chvíli mělo již evropské společenství dvanáct členů a dále se rozšiřovalo.
Členské státy Evropské unie |
|||||
|
Stát |
Rok připojení |
Stát |
Rok připojení |
Stát |
Rok připojení |
|
Belgie |
1952 |
Portugalsko |
1986 |
Lotyšsko |
2004 |
|
Francie |
1952 |
Španělsko |
1986 |
Maďarsko |
2004 |
|
Itálie |
1952 |
Finsko |
1995 |
Malta |
2004 |
|
Německo |
1952 |
Rakousko |
1995 |
Polsko |
2004 |
|
Nizozemsko |
1952 |
Švédsko |
1995 |
Slovensko |
2004 |
|
Lucembursko |
1952 |
Česká republika |
2004 |
Slovinsko |
2004 |
|
Dánsko |
1973 |
Estonsko |
2004 |
Bulharsko |
2007 |
|
Irsko |
1973 |
Kypr |
2004 |
Rumunsko |
2007 |
|
Řecko |
1981 |
Litva |
2004 |
Chorvatsko |
2013 |
Zárodkem Evropské unie se stalo Evropské společenství uhlí a oceli. To vzniklo v roce 1952 a jeho členy bylo šest států – Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Tyto státy o pět let později podepsaly i tzv. Římské smlouvy, na základě kterých vzniklo Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.
Deset let poté, v roce 1967, došlo ke sloučení těchto společenství a vznikla tak Evropské společenství. V této podobě zažil zárodek Evropské unie první rozšíření, když se k původní šestici zemí v roce 1973 přidala Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1981 se součástí společenství stalo Řecko.
Poté ovšem zažila Evropské společenství odchod první země. Po získání nezávislosti na Dánsku si odchod v referendu schválilo Grónsko a společenství opustilo v roce 1985.
O rok později došlo k dalšímu rozšíření, když se členy Evropského společenství stalo Portugalsko a Španělsko. Na začátku 90. let se pak území EU rozrostlo o Východní Německo díky jeho sloučení se západním sousedem.
V roce 1992 došlo k podpisu Maastrichtské smlouvy, na základě které vznikla Evropská unie ve více méně moderní podobě. Smlouva vstoupila v platnost roku 1993. V roce 1995 se pak Evropská unie rozrostla o další tři státy – Rakousko, Finsko a Švédsko.
Rozšiřování Evropské unie na východ
K zatím největšímu rozšíření Evropské unie došlo v roce 2004, kdy se připojila velká část států bývalého východního bloku, mezi nimi i Česká republika. Celkem se pak připojilo deset států.
V roce 2007 se přijetí do Evropské unie dočkalo i Rumunsko a Bulharsko. V tomto roce byla zároveň podepsána Lisabonská smlouva, která změnila principy fungování Evropské unie.
Zatím posledním rozšířením EU se pak stal vstup Chorvatska v roce 2013.
V roce 2021 se ovšem počet členů opět snížil. Na základě referenda z roku 2017 totiž Velká Británie jako první aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii a zahájila tak proces svého vystoupení, který dokončila v roce 2020. Od 1. 1. 2021 tak Evropská unie má současných 27 členů.
Kandidátské země EU a její další rozšiřování
Proces vstupu do Evropské unie se řídí jasnými pravidly a trvá několik let. Státy, které mají zájem připojit se k Evropské unii, musí nejdříve podat přihlášku. Následně se posuzuje, zda splňují podmínky členství, takzvaná kodaňská kritéria. Země, která je schválena jako kandidát do EU, dostane finanční, administrativní a technickou podporu. Ta slouží k tomu, aby kandidátská země integrovala právní předpisy EU do svých právních řádů.
|
Kodaňská kritéria |
|
|
Politická kritéria |
|
|
Ekonomická kritéria |
|
|
Schopnost dostát závazkům |
|
V současnosti existuje pět kandidátských zemí, které vyjednávají svůj vstup do Evropské unie. Jsou jimi Turecko, Severní Makedonie, Černá Hora, Albánie a Srbsko. Přihlášku podala rovněž Bosna a Hercegovina, které ovšem zatím nebyl udělen status kandidátské země.
Ukrajina a Evropská unie
O členství v Evropské unii má zájem i řada ostatních států. V první řadě Ukrajina, kde odklon od proevropského směřování vyvolal masivní protesty, které vyústily až ve změnu vlády. Roku 2016 tak Ukrajina přistoupila do Hluboké a komplexní zóny volného obchodu. Kromě Ukrajiny je součástí této zóny i Moldavsko a Gruzie.
Ukrajina v roce 2019 dokonce zakotvila své směřování do EU a NATO do své ústavy. Poté, co zemi v únoru 2022 napadlo Rusko, se ukrajinský prezident rozhodl podepsat oficiální přihlášku své země ke členství v Evropské unii. Tento krok později zopakovaly i Gruzie s Moldavskem.
V případě Ukrajiny se pak i několik zemí, v čele s představiteli Bukurešťské devítky, vyjádřilo k jejímu budoucímu členství kladně.
Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jednal se šéfem vojenské správy Lvovské oblasti Maksymem Kozyckým o rozšíření těžby plynu ze strany českých firem na Ukrajině a možném zapojení českých firem do stavebních prací a technologických dodávek pro lvovskou nemocnici. Ministr to řekl novinářům během podnikatelské mise na Ukrajině, na které ho doprovází asi 50 českých firem.
Karel Havlíček bude dnes jednat s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým a ministrem energetiky Denysem Šmyhalem. Předmětem rozhovorů budou podle Havlíčka možné dodávky letounů L-39 SkyFox Kyjevu či povolení pro české firmy, aby mohly rozšířit těžbu zemního plynu na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ho potěšila změna přístupu amerických vyjednavačů v jejich snaze ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. Zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států dnes v Abú Zabí vedli první jednání o ukončení rusko-ukrajinské války od února, rozhovory mají pokračovat ve středu.
Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedl to gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko, který zároveň informoval o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad regionem. Ukrajina podniká údery v hloubi Ruska v sebeobraně, země od února 2022 vzdoruje rozsáhlé ruské invazi.





















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.