V ostřelovaném Charkově se léčí děti s rakovinou: Ukrývají se ve sklepech, chybí jim léčba
Nejenom válka ohrožuje děti na Ukrajině. Některé z nich musí ještě k tomu bojovat se zákeřnou rakovinou. Se svou nemocí válčí v suterénech nemocnic za zvuků ohlušující dělostřelby. Mezitím, co se ukrývají, jim chybí životně důležitá léčba. Zoufalé maminky prosí o pomoc.
Jedním z těchto dětí je i jedenáctiletý Jaroslav Majorov, který trpí vzácnou rakovinou břicha. Nešťastník musí být neustále připojen na přístroje pro podporu života. Do jeho života teď ale vstoupila i válka. Mimo rakovinu se snaží zvítězit nad Putinovými bombami. A není sám.
V nemocnici v Charkově je dalších sedmadvacet dětí se stejnou děsivou diagnózou. V nemocničních krytech jsou s nimi i jejich maminky, které marně doufají v záchranu. „Potřebujeme pomoci s evakuací dětí do bezpečí v lékařském konvoji,“ zdůraznila Jaroslavova matka Aljona. „Zatím nikdo nepřišel,“ zoufala si.
Na nemocnici a kolem ní mezitím stále dopadají bomby a rakety ruských invazních vojsk. „Střílí všude kolem, takže jsme ve sklepě, ale je tu velmi špatný vzduch. Pro zdraví našich dětí je to velmi špatné,“ popsala maminka strastiplnou situaci. Východo-ukrajinské město Charkov zažilo dosud jedny z nejkrvavějších bojů. Ostřelování města označili ukrajinští vůdci za válečný zločin.
Když se i městská krajská dětská nemocnice dostala pod palbu, desítky dětí na onkologickém oddělení, včetně Jaroslava, pracovníci rychle přemístili do suterénu. Nešťastné děti se dostaly do rukou dobrovolnice Natalie Krivolapové (47), kterou maminky označily za „anděla našich dětí“.
Její syn přežil nádor na mozku a ona riskuje každodenní smrt v křížové palbě, aby šla ven pro léky a zásoby pro děti. „Děti samozřejmě chápou, co se děje, pláčou, křičí, modlí se k Bohu,“ uvedla. „Situace je velmi špatná, Charkov je v podstatě zničen,“ dodala pro deník Mirror.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
