Novodobá Noemova archa: Zvířata z Kyjevské zoo přesunuli do Polska. Na cestě po nich stříleli Rusové
Válka dopadá i na zvířata. Pracovníci Kyjevské zoo se rozhodli před střelami ruských okupantů a hladem zachránit alespoň část zvířecích přátel a tak poslali šest lvů, čtyři tygry, afrického divokého psa a kapucínskou opici do polské Poznaně. Konvoj do Polska dorazil ve čtvrtek v noci. Všechna zvířata zázrakem přežila, i když byla ostřelována.
Šest dní na cestě v chladu a uprostřed války. To zažilo několik zvířat z Kyjevské zoo, která se rozhodli její pracovníci přesunout do bezpečí za hranicemi. „To rozhodnutí bylo docela jednoduché. Buď zvířata zemřou hladem, nebo po zásahu bombou,“ řekla jedna ze zaměstnankyň tamní zoo. Kontaktovala tak zoologickou zahradu v polské Poznani, zda by nějaké jejich zvířata na čas přijali. A když polská zahrada kývla, nastalo těžké rozhodování. Jaká zvířat z 80 žijících v Kyjevě vybrat?
Lvi, tygři i opice
K transportu bylo nakonec zvoleno šest lvů, čtyři tygři, africký divoký pes a kapucínská opice. „Dostat se z napadené země není snadné, jak už zjistily statisíce uprchlíků z Ukrajiny. Se zvířaty je to ještě složitější,“ sdělila deníku Daily Mail ředitelka poznaňské Zoo Ewa Zgrabczyńska.
Cesta trvala necelý týden a nebyla jednoduchá. Konvoj se v sobotu se zvířaty musel vrátit, protože proti němu Rusové zahájili palbu. V neděli narazil konvoj na další tanky a pro jistotu se schoval a pokračoval až v úterý po několikrát změněné trase.
Zvířata zamíří do Španělska či Belgie
Ve středu večer se zvířata konečně dostala na polsko-ukrajinské hranice, kde si je přebrali zástupci polské zoo. „Dokázali jsme to! Všichni jsou naživu! Přejezd trval v mrazu osm hodin, lidé i zvířata jsou vyčerpaní. Máme starost o starou tygřici, tygří mládě a jednoho lva,“ napsala poznaňská zoo na sociální sítě.
Přesunutá zvířata teď budou mít chvíli na odpočinek v polské zoologické zahradě. Poté některá zamíří do Španělska či Belgie, kde jim bylo nabídnuto náhradní útočiště.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
