Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise (EK) předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu, jakož i návrhy ohledně cen elektřiny. Fico to řekl novinářům po dnešní schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Ten vyjádření ministerského předsedy na tiskové konferenci nekomentoval.
Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Bratislava nové sankce v létě nakonec podpořila, a to poté, co jí EK nabídla záruky právě ohledně svého jiného návrhu, a to ukončit dovoz ruského plynu do EU. Přijetí sankcí si v EU vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.
„Kolik sankčních balíků je třeba přijmout, abychom změnili postoj Ruska k válce? Když nepomohl ani první, ani osmnáctý, tak devatenáctý nepochybně nepomůže,“ řekl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.
Lotyšsko uzavřelo vzdušný prostor na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Reaguje tím na opakované narušení polského vzdušného prostoru, kam se v noci na středu dostalo několik dronů, podle Poláků ruských. Informuje o tom dnes agentura DPA, podle níž bude opatření platit na týden s možností dalšího prodloužení.
Rozhodnutí lotyšské vlády dnes na tiskové konferenci oznámil Andris Sprúds, ministr obrany této členské země Severoatlantické aliance. Uvedl, že vychází z vyhodnocení bezpečnostní situace armádou. Opatření, které označil za preventivní, podle něj usnadní rozpoznání nepovolených leteckých objektů.
Průnik ruských dronů nad území Polska označil Sprúds za flagrantní narušení vzdušného prostoru NATO a varovný signál, po němž musí Lotyšsko jednat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že Rusko své drony v noci na středu nad polské území vyslalo záměrně. Nejlepší odpovědí budou další tvrdé sankce ze strany Evropské unie, uvedl ve vyjádření na síti X. Moskva odmítla tvrzení, že své drony poslala nad Polsko.
Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě, kde se setkal s finským prezidentem Alexanderem Stubbem, pak podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že Rusko mohlo na Polsko zaútočit i proto, aby se Ukrajině nedostalo před zimou nových prostředků protivzdušné obrany.
Ukrajinský prezident rovněž uvedl, že požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Ukrajině poskytl zbraně dlouhého doletu, pokud Moskva bude nadále odmítat příměří. Jestli na to Trump reagoval a jak, zatím není jasné. Ukrajina se už přes tři a půl roku brání ruské vojenské agresi.
