Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
V Rusku vznikla nová nevládní organizace, jejímž úkolem je pomáhat s imigračním procesem lidem ze Západu, kteří touží po „tradičnějším“ způsobu života. Informuje o tom server The Moscow Times. V čele organizace stojí poslankyně Marija Butinová, která v minulosti skončila v americkém vězení jako agentka cizí mocnosti.
Skupina bude podle Butinové poskytovat informace týkající se možnosti „duchovního azylu“, organizovat cesty po Rusku, aby případní zájemci viděli, jak se v zemi žije, a plánuje rovněž vytvořit společenství těch, kdo se do Ruska přestěhovali. The Moscow Times připomínají, že v dubnu Putin podepsal dekret, na základě kterého je snadnější získat povolení k pobytu pro lidi, kteří podle Kremlu sdílejí „tradiční ruské duchovní a morální hodnoty“. Podle Butinové jde například o ty, kdo nepodporují hnutí za práva komunity LGBT+ nebo se domnívají, že jejich děti by měly být vychovávány tradičním způsobem. „Jde o to pomoci rodinám zachovat ideu matky a otce, tedy něčeho, čeho se jim na Západě nedostává,“ tvrdí Butinová.
V Buči pohřbili starostu obce Dniprorudne, který zemřel v ruském zajetí. Jeho tělo se do vlasti vrátilo nedávno v rámci výměny pozůstatků mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusové ho v zajetí mučili, uvedl ve středu šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov.
Matvjejev stál v čele města Dniprorudne v Záporožské oblasti roky. Když se ruské jednotky na začátku invaze blížily k této obci, které se nachází nedaleko nyní okupovaného Enerhodaru, neuprchl. Zůstal, aby koordinoval humanitární pomoc pro obyvatele obce a řešil jejich bezpečnost. Rusové se mezitím města zmocnili a starostu zajali. Zadrželi ho 13. března 2022 na kontrolním stanovišti, o jeho pobytu a zdravotním stavu poté nebyly žádné informace.
Ve středu šéf Záporožské oblasti Fedorov na telegramu napsal, že starosta zahynul v ruském zajetí a jeho tělo se vrátilo na Ukrajinu v poslední výměně s pěti stovkami padlých vojáků. „Okupanti ho drželi v zajetí dva roky a osm měsíců, a mučili ho,“ uvedl Fedorov, který Matvjejeva označil za vlastence. „Dnes vyšlo najevo, že starosta Dniprorudneho Jevhen Matvjejev zemřel na následky mučení v ruském zajetí,“ napsal tentýž den na telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko.
