Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se pro tuto chvíli odmlčí, přejeme klidnou noc.
Ukrajina do konce roku dostane od Kanady protivzdušný systém NASAMS, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Kanada nákup pokročilého kompletu oznámila už v lednu 2023.
Němečtí prokurátoři zastavili vyšetřování jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova. Miliardáře rusko-uzbeckého původu, který figuruje na sankčním seznamu EU i USA, německé orgány vyšetřovaly pro podezření z praní špinavých peněz. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem zastavil trestní řízení poté, co podnikatel zaplatil pokutu ve výši čtyř milionů eur (přibližně 101 milionů korun), kterou rozdělil mezi charitativní organizace a stát.
Rozhodnutí zohlednilo skutečnost, že údajné trestné činy nezpůsobily německému státu žádnou finanční ztrátu a že k nim došlo před delší dobou, uvedlo státní zastupitelství v prohlášení. Usmanův případ se začal projednávat v září 2022, kdy německá policie při hledání důkazů trestné činnosti prohledala 24 domů a bytů v několika německých spolkových zemích. Usmanov podle německé prokuratury v letech 2017 až 2022 provedl několik transakcí s penězi, jejichž původ chtěl utajit. K tomu patrně použil rozsáhlou a složitou síť firem převážně v daňových rájích.
„Vždy jsme trvali na nevině našeho klienta,“ řekli agentuře Reuters Usmanovi právní zástupci. Uložení peněžitého trestu neznamená přisouzení viny, stojí v prohlášení německého státního zastupitelství. Usmanovi právníci uvedli, že po více než dvou a půl letech vyšetřování se nepodařilo prokázat hlavní obvinění z praní špinavých peněz. Usmanov zaplatil pokutu způsobem, který určil soud, když poslal 1,5 milionů eur (téměř 39 milionů Kč) na charitativní organizace a 2,5 milionů eur (63,3 milionů Kč) do státní kasy.
