Tisíce Rusů vyrazily protestovat proti válce: Putinova policie je mlátila a 3500 lidí zadržela
Policie v Rusku dnes při demonstracích proti ruské invazi na Ukrajinu zadržela okolo 3500 lidí. Bilanci zadržených na zakázaných akcích oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo vnitra. Protestů se podle něj účastnilo na 5200 lidí po celé zemi, zejména v Moskvě a Petrohradě. Projekt OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, dříve hovořil o 2500 zadržených. K tomu, aby nemlčeli a šli protestovat, vyzval dnes obyvatele Ruska ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V Moskvě se demonstrací účastnilo okolo 2500 lidí, 1700 z nich policie zadržela; na petrohradském protestu jich bylo zadrženo 750 z 1500, uvedlo ruské ministerstvo vnitra. V dalších oblastech manifestovalo celkem 1200 lidí, 1061 zatkla policie.
Portál 66.ru napsal, že policisté v Jekatěrinburgu zakročili hned několik minut po začátku shromáždění, do policejních autobusů podle něj přinutili nastoupit desítky lidí. V Chabarovsku na Dálném východě podle videa zveřejněného na sociálních sítích jeden z demonstrantů křičel „Ne válce - že se nestydíte“, načež ho zadrželi dva policisté. Jejich kolegové prostřednictvím megafonů lidi upozorňovali, že jsou na nepovoleném shromáždění, a vyzývali je, aby se rozešli.
Agentura Reuters uvádí, že ruské ministerstvo vnitra v sobotu upozornilo, že pořádkové síly zabrání jakémukoliv nepovolenému shromáždění a že jejich pořadatelé za to budou pohnáni k odpovědnosti. Vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval, aby se dnes v Rusku i jinde ve světě konaly protesty proti vojenskému útoku proti Ukrajině, který ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února. „Kvůli Putinovi Rusko nyní pro mnoho lidí představuje válku,“ uvedl Navalnyj v pátek. „Tak to není: tím kdo napadl Ukrajinu, byl Putin, a ne Rusko,“ dodal.
Reuters uvádí, že ruská státní média o protestech prakticky neinformují. Agentura RIA naopak zveřejnila záběry stoupenců ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří projížděli Moskvou s ruskými vlajkami a ukazovali písmena Z a V používaná ruskými jednotkami na Ukrajině pro označování vojenské techniky. Agentura TASS zmínila, že se na sociálních sítích objevily výzvy k demonstracím proti „speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje ruskou invazi na Ukrajinu. Jinak o protestech v souladu s ruskými úřady hovoří jako o „nepovolených akcích“.
One of the many brutal arrests that happened in #Russia today. Thousands participated in anti-war protests across the country and more than 3,000 have been detained in 49 cities pic.twitter.com/YnSYBujhJZ
— Balki Begum Bayhan 🇺🇦 (@bbbayh) March 6, 2022
„Občané Ruska, pro vás to není jen válka za mír! Je to válka také za vaši zemi,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj v televizním projevu, v němž přešel z ukrajinštiny do ruštiny. „Pokud budete nyní mlčet, promluví za vás později vaše bída a odpovědí na ni budou jen represe,“ vzkázal Zelenskyj. Stejně jako Ukrajinci i Rusové nyní podle něho čelí volbě „mezi životem a otroctvím“.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru napsal, že se Rusko stále více posunuje směrem k autoritářství. Válka na Ukrajině na Rusko podle něj dopadá v podobě cenzury a systematických represí vůči médiím, novinářům a nevládním organizacím.
Gruzie se při parlamentních volbách stala obětí ruské speciální operace. Dnes to podle tiskových agentur prohlásila gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která výsledky voleb neuznala a která podporuje směřování své země k Evropské unii.
Sobotní hlasování vyhrála podle ústřední volební komise dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Agentura AP uvedla, že prezidentka po boku představitelů opozice vyzvala obyvatele této jihokavkazské země, aby v pondělí večer přišli na hlavní třídu v metropoli Tbilisi proti výsledkům protestovat. Volební výsledky přitom označila za „naprosté zfalšování, naprostou krádež vašich hlasů“.
Ruské síly v Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou zabránily dalšímu vpádu ze sousední země. Dnes o tom na komunikační platformě Telegram informoval gubernátor tohoto regionu na západě Ruska Alexandr Bogomaz. Jeho tvrzení ale v podmínkách válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská strana se k dění na hranici s Brjanskou oblastí nevyjádřila.
„Poblíž neobydlené osady Maněv v Klimovském okrese jednotky pohraniční stráže, armády a Národní gardy zmařily pokus skupiny lidí o překročení státní hranice,“ uvedl Bogomaz. Dodal, že ruské síly proti nepříteli zahájily palbu. Agentura AP k tomu podotýká, že gubernátor výslovně nezmínil, že hranici se snažili překročit ukrajinští vojáci. Dnes večer ujistil, že situace je klidná a pod kontrolou ruských ozbrojených sil.
Česko znepokojují zprávy o průběhu sobotních parlamentních voleb v Gruzii, sdělilo dnes večer ČTK české ministerstvo zahraničí. Gruzínská volební komise vyhlásila vítězem dosavadní vládní stranu Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Hlavní opoziční strany výsledky neuznaly. České ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly podle české diplomacie ctít demokratické hodnoty.
„Česko znepokojují zprávy o průběhu parlamentních voleb v Gruzii. Pozorně sledujeme vývoj v zemi a vyzýváme všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly ctít demokratické hodnoty a zvrátit kroky, které ohrožují evropské směřování Gruzie,“ stojí v prohlášení ministerstva zahraničí.
